Před dvěma roky se podařilo americkému režisérovi Michaelu Bayovi nemožné. Natočil velkofilm TRANSFORMERS, jehož hlavní náplní byl boj dvou skupin robotů o velikosti rodinného domku o záchranu (hodní autoboti) či zkázu Země (zlí deceptikoni). A vyšlo to. Nejednomu diváku splnil Bay dávný dětský sen vychutnat si tuto vizuální pastvu na vlastní oči (naivní příběh šel stranou). Monumentální film o robotech si zasloužil patřičně monumentální, burácivý soundtrack, který složil již jednou osvědčený skladatel pracující v Zimmerově Remote Control Productions, Steve Jablonsky (THE ISLAND). Pokračování, nesoucí efektní název TRANSFORMERS: REVENGE OF THE FALLEN má být podle Bayových slov "mnohem více akční a temný" než předchozí snímek. Ke složení hudby byl opět přizván Steve Jablonsky, tentokráte však již zcela pod vlivem jeho mentora Hanse Zimmera (o tom níže).

Po prvním poslechu je jasné, že tento soundtrack (na rozdíl od kompilačně povedené jedničky) jednoznačně postrádá jakoukoliv vlastní identitu. Vliv Hanse Zimmera (na score je však podepsán pouze pod addional music) na celkovém albu je značný. Zkušený posluchač Zimmerovy postupy pozná již během první skladby Prime. Nový ústřední motiv připomíná svou "vzestupnou" gradací na pozadí smyčců, elektroniky a přidávajících se mohutné žesťové sekce několik předchozích Zimmerových počinů (převážně KING ARTHUR, potažmo THE DARK KNIGHT). Následující skladba Einstein's Wrong pro změnu připomene svými "andělskými" sbory nedávné ANGELS AND DEMONS, patetický ženský vokál Infinite White zase dá vzpomenout na časy PEARL HARBORu či ARMAGEDDONu. Třešničkou na dortu je Heed Our Warning, která používá postupy Morriconeho (např. THE THING).

K nejlepším sekvencím na albu se řadí ty, které využívají vcelku příjemné nové téma, jenž sice nepřekypuje originalitou, ale je patřičně monumentální a působivé. Téma zatraktivňuje přítomnost ženského sólo vokálu (Infinite Man, Tomb of the Primes, Matrix of Leadership) či smíšeného pěveckého sboru (Prime, Precious Cargo, I Rise, You Fall). Co zamrzí, je velmi sporadický výskyt výborných motivů z jedničky. K jejich aranžmá dojde až v poslední třetině alba. Téma Autobotů zazní pouze třikrát a to pouze na pár sekund (Forrest Battle v čase 1:28, I Claim Your Sun čas 1:34 ve druhé polovině I Rise, You Fall). Téma příchodu autoborů na Zemi je použito na konci Matrix of Leadership. Výskyt chytlavých témat z jedničky lze považovat za jeden z mála kladů score.

Zbytek score je však pouhou nudnou vatou a oproti prvním TRANSFORMERS album působí odfláknutě. Nebýt heroických motivů z jedničky, posluchač by si mohl druhé TRANSFORMERS zaměnit se soundtrackem pro jakoukoliv videohru pocházející z RCP (např. Jablonskyho TIBERIUM WARS), což jen svědčí o faktickém úpadku RCP a totální neschopnosti Zimmerových odchovanců, jež nejsou schopni přijít s něčím novým a invenčním a omílají to samé v jiném kabátě. Důraz je kladen na stereotypní elektroniku (The Shard, The Fallen), uřvané elektrické kytary, a rozličné (pa)zvuky, které doplňuje tradiční, ale již ohraná sborová složka. Album doplňuje instrumentální verze písně New Divide od Linkin Park s názvem Nest. Nemá sice se score nic společného, ale jedná se o příjemné překvapení a tento track sám o sobě obstojí.

TRANSFORMERS: REVENGE OF THE FALLEN jsou po X-MEN ORIGINS: WOLVERINE druhým velkým zklamáním roku. Jablonsky s Zimmerem opakují své postupy, úspěšně vyzkoušené v předcházejících letech. Výsledkem je score bez vlastní identity, kde se příjemnější velkolepé momenty (Prime, I Rise, You Fall) potkávají se sterilními a nevýraznými ambientními plochami. Zatímco score k prvním TRANSFORMERS bylo sice ve vnitřní skaldbě invenčně primitivní a jednoduché (ovšem skvěle padnoucí danému žánru), kompilačně přesto na úrovni s chytlavými tématy, TRANSFORMERS: REVENGE OF THE FALLEN jsou promarněnou příležitostí a podprůměrným soundtrackem, který nesahá staršímu bratříčkovi ani po kotníky. Shrnuto a podtrženo, jedná se o přebasované, uřvané a nabubřelé nic, které však ve filmu bezpochyby fungovat bude. Na samostatný poslech je to ovšem bída.


Vamp