MARIE WARD byl nenápadný evropský filmový projekt. Režisérka filmu Angelika Weber však velmi stála o Elmera Bernsteina a přiletěla do Los Angeles, aby jej osobně přesvědčila. Bernstein nakonec souhlasil a složil hudbu, která patří k jeho nejlepším dílům, i když film samotný se nakonec stal jen okrajovou záležitostí. Bernstein měl k dispozici kompletní orchestr, který však využil jen na několika místech, jinak zní celá nahrávka spíše komorně. Celý soundtrack je velmi konzistentní na poslech, dalo by se říci, že jde o jakousi soundtrackovou symfonii. Jde o dílo s klasickými a barokními vlivy, s často se měnící náladou a s řadou motivů, z nichž některé se na celém albu vyskytnou jen jednou. Přes několik duchovně laděných dobových skladeb tento soundtrack nijak nábožensky nevyznívá, i proto, že Marie Ward byla ve své době pokrokovou osvícenou osobností, takže prvky liturgické hudby jsou použity hlavně jako dobový kolorit.

Na začátku první stopy se nám představí nástroj ondes martenot, což je jeden z vůbec prvních elektronických nástrojů, který byl vynalezen ve 20. letech minulého století. Marie Ward je jedním z prvních děl, kde Bernstein tento nástroj použil, a později se k němu několikrát vrátil (např. ve FRANKIE STARLIGHT). Vzápětí smyčce s podporou žestí poprvé prezentují hlavní motiv následovaný dramatickým motivem dynamických žestí a tympánů. Po zklidnění tempa nástupem smyčců a dřevěných dechů uzavírá stopu opět ondes martenot. V průběhu dalšího poslechu se může zdát, že nástroj ondes martenot je využíván nadměrně a že jeho zvuk z orchestru příliš vyčnívá - nabízí se otázka, zda přirozeněji nezní sólový hoboj, který na několika místech přebírá melodickou linku po ondes martenotu, například ve stopách Dreams and Visions a Illness. Na druhou stranu zvuk tohoto elektronického nástroje zní mysticky a spirituálně a hodí se tak k vyjádření atmosféry nábožensky významných míst Evropy, kterými hlavní hrdinka putuje, a doby, ve které náboženství hrálo významnou roli. Zároveň jeho zvláštní, jakoby vesmírný zvuk vyvolává pocity osamění, stejné, jaké asi zažívala Marie Ward při svém boji s konvencemi a snaze prosazovat nové věci.

Hned na začátku Plea slyšíme ondes martenot spolu s dechy a virblem, tentokrát ale v nízké tónině, ve které tento nástroj ztrácí svůj éterický zvuk a zní spíše dramaticky a temně. Po Sellinger's Round, kde je použita pastorální hudba nově zorchestrovaná pro tento film následuje stopa The Axe, ve které zazní zajímavé smyčce, jakoby se vlnící a chvějící pod závany větru. Po další vložené pastorální hudbě Ouam Dilecta Tabernacula Tua přichází první hravé odlehčení v Leonard and the Plots. Ve stopě Revelation je patrná barokní stylizace a v Return to England zazní nádherné fanfáry v pohádkovém stylu. Rome / Laureate Dominium začíná Bernsteinovou hudbou, ale asi po minutě přechází tato stopa v dobové dílo slavného skladatele liturgické hudby Giovanni da Palestriny, který žil ve stejném období, kdy se odehrává příběh Marie Ward. V Pilgrimage a The Children se odlehčené pasáže střídají s dramatičtějšími, ale i ve vážnějších polohách je v hudbě stále přítomna typická Bernsteinova lehkost. Přes dramaticky laděné Martyrs se dostáváme k závěrečné Finale shrnující základní motivy a melodie.

I když soundtrack k filmu MARIE WARD vyšel v limitované edici 3000 kusů u Varèse Sarabande, i po sedmi letech je na jejich stránkách stále k dostání. Jde o hudbu ke zcela zapomenutému a neznámému titulu, ale představuje se nám zde Elmer Bernstein v plné formě. Je škoda, že toto jeho dílko stále nenápadně čeká, až si jej všimne více fanoušků filmové hudby.



SCOREPETITOR