James Newton Howard dnes stále patří k nejlepším skladatelům v Hollywoodu. Rok 2007 patřil k jeho nejvytíženějším (složil hudbu k šesti projektům - kromě dětského fantasy THE WATER HORSE: LEGEND OF THE DEEP složil I AM LEGEND, CHARLIE WILSON´S WAR, LOOKOUT, THE GREAT DEBATERS a MICHAEL CLAYTON). THE WATER HORSE je bohužel po MICHAELU CLAYTONOVI je z těch šesti jmenovaných nejslabší kompozicí. Snímek režíroval Jaye Russell (děj se točí kolem bájného monstra Loch Ness ve Skotsku), na albu je tradiční keltsky laděná rytmická hudba velmi dobře patrná.

Howardova kompozice je vnitřně roztříštěná a nekonzistentní - album se rozpadá do dvou různorodých stylů. Je to styl keltské hudby, tedy konkrétně irské, nikoliv skotské, ačkoliv sám film si o skotskou hudbu vyloženě říká. Zatímco první polovina alba je z velké části irská, optimisticky laděná, ta druhá spíše kombinuje tyto irské prvky do působivého dobrodružného orchestrálního dobrodružství ala WATERWORLD (jehož kvalit bohužel nedosahuje).

Polovina alba, orientovaná irskou hudbou se sestává z jemných irských smyčců, brnkání kytar, lehkých bicích, fléten, píšťal, zvonečků, harfy, nejrůznějších chřestidel a trianglů. Připomíná v těch nejhravějších a nejsvižnějších momentech 2 stylově spřízněné skladby Gregson - Williamsovy kompozice VERONICA GUERIN - skladeb Driving a Research. Máme zde především opět jednoduché téma, které je nám poprvé představeno v Main Title, dále potom Swimming, The Net, The Jump, End Of Story, The Water Horse Suite) za smyčců a orchestrálního backroundu, který v první polovině alba častěji nezazní. K nejpůvabnějším skladbám v ?keltském? duchu patří Angus Feeds Crusoe, You Didn´nt Even Get Wet, Driving To the Loch (kde zazní orchestrální backround v plné parádě). Vrcholy jsou ale kratičké Run Angus a Fishermen. Už v těchto skladbách dostává větší slovo mohutný orchestr a plynule se přesouvá do druhé části alba, která je dramatičtější, akčnější a bombastičtější. Charakteristické je pro tyto skladby neuvěřitelně hravý, veselý, pohodový, relaxační feeling. Score má také svou hravou tvář (především hra žesťů a ufidlaných smyčců) - tento hravý styl shrnuje skladba The Dinner Party.

Nicméně předčasný vrchol celého alba nastává v šestiminutovce Swimming, jedná se o dobrodružnou působivou skladbu v Howardových intencích. Začíná pomalu, ale v čase 1:25 se transformuje do mohutných fanfár, hlavní téma postupně graduje za ženského vokálu a později mohutného pěveckého sboru za zvuků příležitostných keltských rytmů. Princip neustálého obměňování stylu je však otravný. K dalším zajímavějším monumentálním skladbám se řadí Saving Crusoe. Akce pokračuje v první půli navazující The Net, v druhé půli skladby přichází meditační uklidnění a poslední minuta a půl se nese opět v oslavných dobrodružných fanfárách. Poslední akční skladbou je opět klasická dobrodružná The Jump. Působivým, sympatickým závěrem alba je finálovka End Of Story za zvuků působivého ženského vokálu, kde zaznívá naposled hlavní téma.

Poslední skladbou na albu je osmiminutová Water Horse Suite, na které se podílí kromě Howarda i známá irská kapela Chieftains. Tato suita shrnuje ty nejlepší hudební momenty alba do jednoho tracku. Jedná se o velmi příjemný kousek, který zapadá do keltské hudby, jež prochází celým albem. Zařazení songu irské zpěvačky Sinead O´Connor ?Back Where You Belong (která nazpívala též titulní píseň k Veronice Guerin) je opravdu na místě, píseň si zpěvačka sama napsala, Howard k ní složil hudební doprovod - je postavena na ústředním tématu. Píseň nedělá rozhodně albu ostudu a je výborným začátkem.

THE WATER HORSE: LEGEND OF THE DEEP je navzdory půvabnému spojení irské folkové hudby s dobrodružnými orchestračními postupy Jamese Newtona Howarda pouze průměrným soundtrackem, kde bohužel slyšíme téměř totéž jako v autorových předchozích (nesporně kvalitnějších) kompozicích (LADY IN THE WATER, WATERWORLD, ATLANTIS) a míra invence je tu na nižším bodě, než je u Howarda zvykem. Výsledek je díky několika strhujícím sekvencím ( Swimming, The Net, The Jump) pro tentokrát na slabší 3*. Pro ty, co doposud nejsou seznámeni s Howardovou tvorbou, se bude dozajista jednat o velmi příjemný poslech s dobrodružným feelingem.



VAMP