Jméno amerického skladatele Kevina Kinera dnes mnohým posluchačům mnoho neřekne. A není divu, jeho obšírná diskografie zabírá mnoho filmů, které vzhledem ke své kvalitě vyšuměly ztracena (MADISON, WING COMMANDER, THE LEGEND OF JOHNY LINGO) nebo jsou u nás téměř neznámé (THE VISITOR). Seriáloví fanoušci si jeho jméno pamatovat však mohou (Kiner složil hudbu pro několik dílů STARGATE SG-1 a také k dosavadním sedmi sezónám krimi CSI: MIAMI). V roce 2008 dostal největší příležitost ve své dosavadní kariéře skladatele, jak se více zviditelnit širokému spektru diváků. Duchovní otec STAR WARS George Lucas jej pověřil, aby složil hudbu pro pilot třetí sezóny animovaného seriálu THE CLONE WARS (který jde do kin). A vskutku, málokomu se dostane té cti pracovat s materiálem Johna Williamse. Kiner si dal na výsledku záležet a šel si spíše vlastní cestou (to se negativně projevilo v tom, že bohužel téměř ignoroval slavná Williamsova témata, o tom však níže). V kinech je však samotný pilot pouze omylem (především snahou Lucase si na svém dítku ještě více vydělat) a spíše připomíná počítačovou videohru, kterou však divák nemůže hrát. Děj je zcela primitivní a nalezneme zde mnoho úliteb dětskému diváku. Stejně jako v případě atmosféry nemají STAR WARS: THE CLONE WARS příliš mnoho společného z dvěma filmovými trilogiemi, ve sféře hudby jsou na tom podobně.

Zaryté fanoušky Williamsových slavných kompozic nemile překvapí fakt, že se Williamsova témata na albu objeví pouze zřídka nebo jsou až necitlivě aranžovány. Již upravené úvodní titulky (Gallaxy Divided, End Credits) mohou SW fanouška velmi zaskočit. Kiner originálně upravil slavnou Star Wars Main Theme do etnického hávu a nadále slyšíme orchestrální bombast. Téma Oblačného města slyšíme ve skladbě Admiral Yularen. Téma Síly uslyšíme pouze jednou, a to na samotném konci alba - v Fight To The End v čase 3:27 v podání harfy a následně sóla lesního rohu a přidávajících se smyčců a žesťů.

Kiner nahrával hudbu v pražském studiu Smečky s Pražskou filharmonií, která je v současnosti stále častěji využívána zahraničními skladateli. Jeho kompozice je patřičně monumentální, výpravná, tematicky pestrá a plní účel epického soundtracku se vším všudy. Kiner v orchestračně bohatých skladbách (Battle Of Christophsis, Meet Ahsoka, Sneaking Under The Shield, Destroying The Shield, The Shield, Battle Of Teth, Jedi Don't Run! , Ahsoka, Rough Landing, Fight To End) v plné síle využívá jak smyčcové a žesťové sekce, tak i pěveckého sboru. Skladatel se však nevyhýbá ani modernějším "ne-starwarsovským" postupům. Hojně zde užívá elektrických kytar (Obi-Wan To The Rescue, Battle Of Teth, Courtyard Fight) a elektroniky. Druhá tvář soundtracku je čistě etnická, Kiner používá rozličných druhů perkusí (živé, ale i syntetické), rozličných vokálů a dechové sekce (Jabba's Palace, Landing on Teth, B'omarr Monastery, Battle on Teth, Dooku Speaks With Jabba). Aby toho nebylo málo, tak zde máme prvky jazzu, které dělají již tak nesourodou kompozici ještě více chaotickou a roztěkanou (saxofony v Ziro's Nightclub Band a Seedy City Swing). Kiner složil pro THE CLONE WARS širokou paletu témat, z nichž většina zazní pouze jednou a zřejmě bude dále využívána v třetí sérii. Rozhodně je klíčové téma ústřední, které zaznívá v mnoha skladbách (například Gallaxy Divided, Anakin Vs. Dooku, Obi-Wan's Negotiation, Ahsoka, Fight To The End).

Kinerovy STAR WARS: THE CLONE WARS jsou zdařilou, řemeslně zvládnutou kompozicí (výborné orchestrace). Výsledný dojem však kazí roztříštěnost, nekompaktnost alba (několik různých stylů, které se v průběhu alba často střídají) bohužel sráží hodnocení dolů. Výtky můžeme mít také k poslední třetině alba, které se poslouchá nejhůře a dostavuje se pocit chaosu. Rozhodně by albu jen prospělo, kdyby bylo zkráceno asi o jednu třetinu nahrávky. Score by tak bylo přehlednější, méně roztěkané a chaotické. Kevin Kiner dozajista splnil svůj úkol a složil zřejmě svou nejlepší kompozici, nicméně STAR WARS: THE CLONE WARS mají stylově blíž spíše k Zimmerovu BLACK HAWK DOWN (zejména díky štiplavým elektrickým kytarám a množstvím etnických prvků), nežli k původním Williamsovým STAR WARS. Právě Kinerova hudba je jedním z nejvíce povedených aspektů tohoto jinak zbytečného filmu. Přesto se nemůžu zbavit pocitu zklamání, že Kiner promarnil svou šanci...



VAMP