STÍNY IMPĚRIA jsou mé první setkání s tvorbou skladatele Joela McNeelyho, který je znám svou hudbou pro televizi, ať se jedná o sci-fi nebo dobrodružný žánr (televizní projekty KRONIKY MLADÉHO INDIANA JONES, ČERNÝ ANDĚL). V roce 1996 jej George Lucas po zkušenostech z dřívější spolupráce na seriálu KRONIKY MLADÉHO INDIANA JONES a snímku RADIOLAND MURDERS najal pro složení hudby k multimediálnímu projektu HVĚZDNÉ VÁLKY: STÍNY IMPÉRIA (McNeely byl také nejspíše levnější volbou než Williams). Vznikla videohra, román, komiks a bylo nahráno padesátiminutové score, určeno pro videohru, ale i pro samotný román Steva Perryho. Fanoušci si takto mohou při čtení pouštět výbornou hudební kulisu, McNeelyho kompozice bude dozajista fungovat na výbornou - především dokonale podkreslí četnými tématy poutavý, epický příběh. Ten se odehrává mezi epizodami V a VI. Luke s Leiou se pátrají po Hanu Solovi, Darth Vader chce svého syna definitivně převést na temnou stranu a vládnout galaxii a hlava pašerácké organizace Černého slunce, princ Xizor se touží Lordu ze Sithu pomstít za vyhlazení jeho rodiny a pomocí intrik ho v Císařových očích zničit a zaujmout tak Vaderovo místo po jeho boku.

Mnozí si jistě budou klást otázku, zda STÍNY IMPÉRIA dosahují kvalit dnes již bezmála kultovní hudby Johna Williamse. Ano, dosahují. Fanoušky klasické star wars hudby potěší, že je McNeely věrný Williamsově stylu jak z hlediska variací jeho známých témat (konkrétně téma Síly a Dartha Vadera v Night Skies), tak jedinečnému star wars feelingu. Vytvořil několik svých nových témat, které jsou rozesety po celé délce alba. STÍNY IMPÉRIA jsou monumentální kompozicí se vším všudy, McNeely vyždímal z Royal Scotish National Orchestra and Chorus maximum. Výsledek odpovídá spíše samostatné epizodě SW (než- li k "pouhé videohře"). Přeskočíme-li první Williamsovu skladbu Main Theme From Star Wars And Leia's Nightmare převzatou z IMPÉRIUM VRACÍ ÚDER, jsou tu dvě slavná Williamsova témata. Ve skladbě Night Skies je začleněno gradující Vaderovo téma. V druhé půli se objevuje téma Síly (jediný výskyt na albu) v podání lesních rohů ala NOVÁ NADĚJE, které je postupně za sborů gradováno až do konce. Williamse dále připomene jedna z nejpůvabnějších a nejzajímavějších sekvencí score - valčík, který podkresluje svádění Leiy Xizorem v suitě The Seduction of Princess Leia.

Ze široké palety témat je tu k mání majestátní téma, patřící hlavnímu centru Impéria, Coruscantu. Poprvé se objevuje v Imperial City v podání tichých sborů a příležitostného glockenspielu. V čase cca 3:00 protnou fanfáry lesních rohů a masivních bicí. Šeptající sbory dodávají skladbě až elegický nádech. Téma Coruscantu dále graduje v závěrečné The Destruction of Xizor´s Palace. Za zmínku stojí zlověstné téma Xizora, které co do působivosti dosahuje kvalit témat Císaře či Vadera. Najdeme jej v tracku Xizor´s Theme. Ze začátku téma Xizora slyšíme za pazvuků disonantních trumpet, arabského dechového nástroje arpeggia a chřestění řetězů. Posléze se přidají etnické perkuse, v čase 1:30 disonance ustává a téma graduje v nejčistší podobě s mohutnými sbory. Xizorovo téma především charakterizuje jeho touhu po moci, chamtivost a zlobu. Téma dále můžeme slyšet hrané na hoboj na začátku Night Skies či v The Destruction of Xizor´s Palace v podání zlověstných sborů.

Fanoušek epických kompozic bude jistě spokojen s akcí. Akční část score patří k tomu nejlepšímu, co kompozice nabízí. První akční skladba - The Battle Of Gall, kdy flotila Povstalecké aliance útočí na imperiální državu Gall. Skutečným cílem je však získat Hana Sola (který je stále spočívá v karbonitu) z rukou nájemného lovce Boba Fetta. McNeely tu předvádí s žesťovou sekcí zázraky, kterou doplňují perkuse a smyčce. Dynamická a chytlavá Beggar Canyon Chase zní překvapivě zcela "newilliamsovsky". Vrcholem se stává monumentální desetiminutové akční vyvrcholení The Destruction of Xizor´s Palace, kde dochází k vzájemnému prolínání všech klíčových témat score - střídá se téma hlavní planety Coruscantu, Xizorovo téma a téma Vaderovo. Zabrat zde dostal smíšený pěvecký sbor, který podbravuje epičnost závěrečné bitvy (ať již bojů ve vybuchujícím Xizorově paláci či vesmírné bitvy nad Coruscantem).

STÍNY IMPÉRIA byly velkou McNeelyho příležitostí ukázat, kolik talentu v něm je. Šel však jinou cestou než John Williams. Složil monumentální, epické score s širokou paletou témat, emocí a akcí plnou adrenalinu. Bohužel se sice nevyvaroval některých slabších pasáží (Into The Sewers), dodnes však patří STÍNY IMPÉRIA k nejlepším autorovým počinům, překonávající i Williamsovu SKRYTOU HROZBU.


VAMP