V roce 2001 byla vyslyšena přání fanoušků seriálu HVĚZDNÁ BRÁNA, kdy bylo vydáno ?to nejlepší z první série?. Téměř sedmdesátiminutové album je však nesourodou koláží diametrálně odlišných hudebních stylů. Na score se kromě osvědčeného Joela Goldsmithe podíleli další 3 televizní skladatelé - Dennis McCarthy, Richard Band (s Goldsmithem spolupracoval již na scifi LASERBLAST) a Kevin Kiner (STAR WARS: THE CLONE WARS). Dále je tu uveden David Arnold, který složil ústřední téma HVĚZDNÉ BRÁNY, JG jej mírně upravil v úvodní seriálovou znělku- na albu zahrnutá v Stargate SG-1: Main Title a v umírněnější podobě v End Credits.

Handicapem tohoto soundtracku je časté střídání hudebních stylů a skladatelů v první polovině alba. Do páté Suite From Torment of Tantalus se střídá trojice skladatelé (Kiner, Band a McCarthy), každý má jiný styl a v konečném důsledku to působí rušivě (srovnáme-li s druhou již plně Goldsmithovou polovinou, která působí značně kompaktně). Skladby samy o sobě jsou však velmi zajímavé (vrcholem je v tomto ohledu Kinerova etnická The Suite From Emancipation s nádechem dobrodružství). Od šesté skladby přichází snaživý Goldsmith se svým stylem (s žánrem scifi má zkušenosti z komponování hudby ke snímkům jako LASERBLAST či MOON 44 nebo žánrem fantasy - KULL THE CPNQUEROR). Jeho 43 minut je tu provázáno tradiční "goldsmithovskou" orchestrální formou, která místy připomene Davida Arnolda (ovšem schází tu pořádný orchestr). Mezi ty nejlepší Goldsmithovy tracky se bezesporu řadí Suite From Within Serpent´s Grasp, etnická Suite From Thor´s Hamer nebo až étericky pohádková Suite From The Nox).

Ale teď konkrétně k jednotlivým suitám. Je nanejvýš překvapivé, že nejlepší na tomto albu nepatří Goldsmithovi, ale Kinerovi, McCarthymu a Bandovi. Pomineme- li ne příliš zajímavou perkusní Suite From The Enemy Within, dostáváme se k jednomu z vrcholů alba- Bandově Suite From Cold Lazarus. Band zde klade důraz na melancholické sólo klavíru ženského vokálu. Skladba je diametrálně odlišná od všech zbývajících. Je zcela v komorních intencích až téměř New Age stylu. Na konci skladby je zaranžováno hlavní téma, ovšem zcela v klidném melancholickém duchu (klavír). Dále je tu výborná Kinerova Suite From Emancipation. Jedná se o dobrodružný, energický track, který klade důraz na etnické perkuse a smyčcovou sekci. Poslední Kinerovou skladbou je tajemná a emotivní desetiminutová Suite From Torment Of Tantalus. Výrazné jsou zde saxofony, které připomenou jazz čtyřicátých let (sekvence flashbacků), hudba svou tajemností, gradací a velkolepým vyzněním předčí řadu Goldsmithových skladeb. Ve scéně, kdy se objeví hrdinům trojrozměrný hologram s chemickými prvky, si nelze představit lépe fungující hudební kulisu. Posledních několik minut se nese v hektičtějším duchu, zazní militantní perkuse a žestě, a dojde k zopakování ústředního tématu.

Od šesté skladby dostává prostor Joel Goldsmith. V Suite From Thor's Hammer používá etnická chřestidla, bubny, píšťaly a flétny, akustickou kytaru a nouze není o sbory, jež jsou využity v rámci akčních sekvencí. Optimistické téma planety Cimmerie (čas cca 4:50) je tu v podání fléten, píšťal a příležitostnou akustickou kytarou. V Suite From The Nox se nám představuje éterické téma rasy Noxů tvořící tajemné sbory (zdůrazňující jejich mírumilovnost, laskavost a pacifismus). Je zde také použito agresivní téma Goa´uldů. Až esotericky laděná Suite From Hathor je dalším zpestřením alba (exotické flétny, dřevěné perkuse, příležitostně se opět připojí smyčcová sekce a smíšený pěvecký sbor). Přeskočíme- li až sterilně hravou Suite From Tin Man, dostáváme se k nadupanému finále -Suite From Within the Serpent's Grasp. Skladba podbarvuje závěrečný díl první série, který se z velké části odehrává na Apophisově lodi, směřující na Zemi, kde hodlá zahájit útok. Sestává se z typických goldsmithovských militantních perkusí, tajemných smyčcových šelestů, které do jisté míry připomenou slavné score Joelova otce, VETŘELCE. Za zmínku tu stojí téma útoku Goauldů na Zemi. Sbory dodávají skladbě právě osudovost zejména v posledních 2 minutách.

THE BEST OF STARGATE SG-1 patří k tomu nejlepšímu, co bylo doposud v rámci hudební televizní tvorby vydáno. Bohužel je však výsledné score působí dosti nesourodým a rozháraným stylem. Vinu má na tom fakt, že hudba je dílem čtyř skladatelů. Některé skladby samy o sobě jsou však zajímavé a rozhodně stojí za poslech. Fanoušci HVĚZDNÉ BRÁNY by si tento release neměli nechat ujít.



VAMP