Joel Goldsmith složil hudbu k deseti sezónám seriálu HVĚZDNÁ BRÁNA, která se může dnes pochlubit bezmála kultovním statusem a miliony fanoušků. Nutno dodat, že jeho desetiletá práce na hudbě k seriálu je na skromné televizní poměry velice působivá a sklidila velký ohlas u fanoušků, díky kterým byla vydána dvě alba: score k pilotu CHILDREN OF THE GODS a THE BEST OF STARGATE SG-1 (výběr toho nejlepšího z první série). Score k CHILDREN OF THE GODS se sice veze na úspěchu nedostižné Arnoldovy Stargate (recykluje jeho výborná témata) a spojení s novým Goldsmithovým materiálem zde příliš nefungovalo, ale i tak se jednalo o vcelku působivou kompozici. THE BEST OF STARGATE SG-1 se sestával z více či méně povedených suit k jednotlivým dílům, kromě Goldsmithe pracovali na soundtracku tři další skladatelé (alespoň ze strany Goldsmithe se jednalo o vynikající práci). Film ARCHA PRAVDY přímo navazuje na desátou sérii, kdy SG-1 hledá bájnou archu pravdy, technologii, díky které mají všichni uvěřit, že Ori (noví záporáci z 9. a 10. série s telekinetickými schopnostmi a špičkovými technologiemi) nejsou bohy. Goldsmith složil v seriálu pro Ori dvě témata, přičemž to druhé upravil a použil jej coby ústřední téma pro ARCHU PRAVDY.

Score k ARŠE PRAVDY je právě jedinečné díky svému ústřednímu majestátnímu tématu, které patří výhradně Ori. Je charakteristické svou velkou chytlavostí a snadnou zapamatovatelností. Téma dokonale ztvárňuje jejich nadpřirozený původ, zlobu a touhu po moci. Goldsmith zde používá převážně smyčcovou a žesťovou sekci, s nimiž dokáže divy. Ve velkolepějších sekvencích se vzedme celý orchestr Northwest Sinfonia, který dodává výsledné kompozici nádech epičnosti. Přidává se smíšený pěvecký sbor, který Ori a celému snímku dodává monumentální charakter (bez Goldsmithovy hudby by v tomto ohledu byl sotva poloviční). Svými chorálovými orgiemi si nic nezadá s nedostižnou Arnoldovou STARGATE. Řeč je o skladbách, které jsou zároveň nespornými vrcholy alba: The Decision , The Wrong Ark, Meeting the Resistance, The Ori Fleet, The Doci, Journey To Celestis, The Maternal Moment, The Healing a ve velkolepém finále The Ark of Truth. Reprezentačním trackem na albu je přitom epická Journey To Celestis, která podbarvuje Teal'covu strastiplnou cestu k sídlu Ori ve druhé půli snímku a veškerá tíha zde spočívá na bedrech smíšeného pěveckého sboru a četným sólo vokálům. Nebyla by to STARGATE, kdyby zde Goldsmith nepracoval se slavným Arnoldovým Stargate Main Theme. Album jím pochopitelně začíná v úvodním tracku The Decision, kde pomalu graduje ke svému vrcholu. Dále je téma zahrnuto pouze ve fragmentech ve skladbách jako Dakara Discovery, The Supergate v čase 1:35, Meeting the Resistence v čase 0:58, The Marrick's Demise a ryze optimisticky laděné A New Adventure.

Z dalších chytlavých témat zaujme optimisticky militantní téma patřící vojenské operaci. Téma podbarvující vojenskou operaci jsme mohli dříve slyšet již v 9. a 10. sezóně. Je charakteristické vstupy militantních trubek a perkusí, ke kterým se posléze přidává smyčcová sekce. Tento motiv se objevuje ve skladbách jako Our Mission Begins v čase 0:38 a The Supergate (kde je téma v druhé půli vystřídáno hlavním tématem Stargate). K emotivnějším momentům score patří sekvence, kde je rozvinuto několik pestrých vedlejších témat - téma Merlina (Merlin, Morgan Le Fay) a Morgan Le Fay (The Healing, Morgan Le Fay), téma příslušníků rasy Antiků, jež bylo hojně využíváno v Goldsmithově spin off STARGATE ATLANTIS (Decision v čase 3:00, druhá půle tracku Notebook, kde se dočkáme povedené gradace), či téma patřící Teal'covi (první půle The Healing, See the Light). Nesmíme opomenout "biblické" téma samotné Archy, které je charakteristické svým elegickým nádechem. Najdeme jej pouze dvou skladbách - poprvé v tracku Merlin v čase 1:23, plného vygradování se mu dostává v druhé půli skladby The Ark of Truth za přispění sborů. Mírným zklamáním Archy pravdy je místy rutinní Goldsmithova akce. Nechybí zde osvědčené postupy jako uřvané trubky, perkuse a elektronického hučení. To je využíváno v chaotickém motivu, který přísluší navrátivším se Replikátorům (The Battle Begins, Marrick's Demise). Z těch povedenějších akčních momentů jmenujme The Ori Fleet, kde hrají prim "štěkající" sbory a samozřejmě nadupané finále The Ark of Truth.

V Arše pravdy zúročil Joel Goldsmith více než desetiletí své práce pro STARGATE SG-1 a STARGATE ATLANTIS. Jedná se o tematicky pestré a propracované score, které je na televizní poměry nezvykle monumentální (Goldsmith zde mohl pracovat s větším orchestrem) a je zřejmě jeho doposud nejlepším dílem. Nejedná se však v oblasti filmové hudby o nic nového ani převratného. Nezbývá než se těšit na vydání score k dalšímu filmovému pokračování STARGATE CONTINUA (a potenciálně slibný návrat k motivům Goa'uldů) a na to, čím nás překvapí nadále.


VAMP