Televizní seriál STARGATE ATLANTIS vznikl v roce 2005 jako spin off staršího bratříčka STARGATE SG-1. STARGATE ATLANTIS se odehrává ve stejném čase jako osmá série SG-1 a občas dojde k zajímavému crossoveru obou seriálů. Překvapivě se jedná (alespoň první tři sezóny) o příjemné pokračování. Sice nikterak nevybočuje z tendencí scifi/fantasy žánru - a to zejména tuny klišé (jak tolik let dobře fungovala stará dobrá SG-1), ale jedná se dobře koukatelný seriál pro masy. Již pilot- dvoudílný The Rising ukázal potenciál seriálu, který navazuje na finále sedmé sezóny Stargate SG-1 - na dvoudíl Lost City. Americká vláda uvolnila značný rozpočet na vědeckou expedici do galaxie Paegasus, která by mohla přinést nové antické technologie pro boj proti Goa´uldům. První třetina pilotu se věnuje přípravě velkolepé výpravy a spekulacím ohledně zadání adresy do bájného města Antiků, Atlantisu (hostují zde ze STARGATE SG-1 slavní Richard Dean Anderson a Michael Shanks). Seznamujeme se s novými dobře napsanými postavami- Dr. Weir, Major Sheppard, McKay a další. A také s novými záporáky v galaxii Paegasus- po lidech hladovějící rasou Wraithů, kteří dokonce porazili samotné Antiky. Seznamujeme se samotnou Atlantis, která je zajímavá svou antickou architekturou a specifickými antickými technologiemi. Zkrátka se jednalo o vynikající start nového seriálu. Nemohl zde chybět lety osvědčený Joel Goldsmith, který zde složil několik nových témat.

Z orchestračního spektra zde JG využívá glockenspielu (Main Title, až pohádková Gate To Atlantis), tradičních jemných smyčců, žesťové sekce, kterou využívá jak v rámci akčních skladeb (Rogue Drone, The Rising, Wraith Abduction), tak těch o poznání odlehčenějších- hravé sekvence, kdy se expedice připravuje na cestu do jiné galaxie (dojemná úvodní část v podání sólo trubky -Weir Speaks je charakteristická svým lehce militantním nádechem, druhá polovina Messages, Gate To Atlantis, odlehčená The Rescue). Z nejsilnější emotivních momentů je na score k dispozici první půle Messsages (působivá sekvence, kdy si manžel Dr. Weirové pouští její kazetu na rozloučenou, tuto melodii JG dále v rámci seriálu používá coby téma pro Dr. Weir) - zde stojí za zmínku osamělý melancholický klavír, kterému sekundují minimalistické smyčce.

JG proslul v 80. a 90. letech svými pracemi se syntezátory (MOON 44), nejinak je tomu ve STARGATE ATLANTIS. Elektronika zde je však redukována na minimum a má svůj prostor v rámci dramatických skladeb (příkladem je The Rising, Wraith Lair). Řádění probouzejících se Wraithů Goldsmith vyjádřil orchestrální disharmonií a elektronickým či sborovým hučením v pozadí (Wraith Lair). Poklidná ambientní hudba je okořeněná ženským pěveckým sborem a působí až éterickým dojmem (podbarvuje sekvence, kdy se město Atlantis po příchodu expedice doslova probouzí), řeč je o skladbách jako Atlantis Awakes a The Hologram. Na score není nouze o etnické momenty- exotické bubny, dřevěné perkuse, dechové nástroje (Teyla´s Village). Další kategorií jsou výpravnější momenty, které patří k tomu nejlepšímu, co STARGATE ATLANTIS nabízí. Řeč je o vynikajícím ústředním motivu (viz níže), skladbám jako Atlantis Takes A Flight (téma rasy Antiků) a působivé The Rising, který je nejvíce strhujícím momentem na albu (pro tak zásadní událost JG složil téma pro vzestup Atlantisu ze dna oceánu- a použil jej na konci třetí řady, kdy město lidé nechají potopit). The Rising je jedním z vrcholů alba, absenci většího orchestru tu kompenzuje elektronika, která naštěstí nepůsobí rušivým dojmem. Z dalších výpravnějších momentů tu stojí za zmínku O´Neill Inbound a Our New Home, Atlantis. Dozajista zajímavými akčními momenty jsou Rogue Drone či Wraith Abduction, jež jsou charakteristické svými vstupy disonantních trubek a smyčců.

ATLANTIS má silné hlavní téma, které se poprvé vyskytuje v úvodní znělce -Main Titles (v roce 2004 byl JG odměněn cenou Emmy za nejlepší znělku k seriálu tohoto roku). Jedná se o jednu z nejlepších znělek k seriálům posledních let. Téma začíná pomalu, s tajemným nádechem za tónů glockenspielu, posléze se přidají militantní perkuse a několik žesťů. V čase 0:33 se jí dostane na krátký čas vstupů bombastického ženského pěveckého sboru, dodávající nádech něčeho magického. Ve výsledku se jedná o působivější téma nežli to slavné Arnoldovo- Stargate Main Title. Dále je téma využito v druhé polovině The Rising, na konci Dart Battle v samotném závěru alba- O´Neill Inbound (zde se mu dostane díky výrazné žesťové sekci monumentálnějšího vyznění) a příjemný závěr v podobě Our New Home, Atlantis.

STARGATE ATLANTIS je typickou žánrovou kompozicí talentovaného Joela Goldsmithe, který má s daným žánrem četné zkušenosti. Bohužel však ostříleným posluchačům filmové hudby bude vadit řídká paleta témat a "televiznost". Připočtěme si k tomu velice střídmou délku alba (pouhých 42 minut). V daném žánru seriálu se však jednoznačně jedná o nadprůměr (připočtěme k tomu zajímavé orchestrace Nicholase Dodda) a album působí kompaktním dojmem. Protentokrát lepší 3* s příslibem do budoucna, že se dočká zajímavá Goldsmithova hudba pro STARGATE ATLANTIS dalších releasů. Pro fanoušky seriálu povinnost.



VAMP