V roce 2005 vydalo Milan Records několik starších soundtracků v edici Silver Screen Edition. Jedním z nich byl i Backdraft Hanse Zimmera, který si nyní představíme. Bylo to poprvé, kdy začal Zimmer tvořit ve svém mohutném, bombastickém stylu, který piloval po celou dobu let devadesátých, a který ho defakto tak proslavil. A ten je nám představen hned v prvním tracku score, druhé skladbě Fighting 17th. Uvádějící heroické bubínky ševelící si v pozadí a stupňující se nástup typického HZ orchestru, opírajícího se o mohutnou podporu hlubších žesťů. Skladba hutná, heroická, patetiská. Kdo slyšel THE ROCK (a to slyšel nejspíše každý návštěvník tohoto webu), ten tuší. Ještě povedenějšího brášku nalezneme ve poslední Show Me Your Firetruck. Jelikož se jedná o americký závěr amerického filmu, je zde heroismus a patos dotažen do absolutního maxima a v tom nikdo lepší než Zimmer není.

Moje slova z předchozího odstavce ovšem moc neladí s celkovým hodnocením. Příslovečný zakopaný pes je uprostřed CD. Šest skladeb zde Zimmer rozehrává svoji typickou výplň, kterou tvořil na počátku let devadesátých. Tedy stojící především na syntetizátorech tehdy ještě nevalné kvality, a které již dnes nevzbuzují ten úžas jako dřív, spíše naopak. Živého orchestru se zde dočkáme spíše jen jako doplňujícího prvku. Rozhodně se nejedná o špatnou hudbu, Zimmerovi fanoušci budou relativně potěšeni, jen se prostě nejedná o skladby ze skupiny "výborných", ale jen "dobrých". Jistou zajímavostí jsou krátké okamžiky, které nám připomenou Zimmerova pozdější a slavnější díla. Nejprve pár vteřin GLADIÁTORA v 335 a následně "demo" pro THE ROCK v Burn It All.

Ještě podstatnější záležitostí kazící dojem ze soundtracku je skladba CD. Z celkových 52 minut je věnováno score pouhých 30 minut! Score je z obou stran olemováno dvěma kýčovitými písničkami Bruce Hornsbyho a závěr CD je věnován téměř 10ti minutovému monologu Hanse Zimmera. Ten je sice relativně zajímavý, ale nijak zásadně přínosný není. Jde spíše o PR prezentaci. Kdyby bylo místo tohoto přidáno několik dalších minut potenciálně zajímavější hudby, mohli jsme se s hodnocením pohybovat i výše.

Shrnuto: dílo z ranného údobí tvorby HZ, obsahuje několik výborných skladeb, ale podle mého názoru si jej užije spíše Zimmerův fanoušek, který si však hodnocení možná posune i výš.



TEAM DADDY