Nerad hodnotím kompozice, které jsou vyloženě špatné. Takovým příkladem je Zanelliho kompozice pro "teenagerský" thriller DISTURBIA, kde září nový objev z trháku TRANSFORMERS- Shia LaBeouf. Přes provařený námět měl celkem slušnou atmosféru (inspirace Hitchcockem) a stal se divácky velmi úspěšným.

Výsledné album je ovšem chaos. Geoff Zanelli je zapsán v kolonce ?additional music? pod desítkami počinů bývalých Media Ventures (trilogie PIRÁTI Z KARIBIKU) a podle toho score také vypadá. Je jasné, že se začínající Zanelli inspiroval hudbou legendárního Bernarda Herrmanna a přidal k tomu elektroniku, ale výsledek je chabý. Album postrádá jediný zapamatovatelný motiv, který by score alespoň trochu držel pohromadě a činil jej zajímavým. Bohužel. Již úvodní disonantní a nudný track Disturbia naznačí, s jakým prefabrikátem tu máme čest. Thrillerové tracky nejsou zajímavé vůbec ničím a nudí. V jejích thrillerových šlépějích jdou potenciálně nosné vyvrcholení jako při závěrečných Stalking A Killer či The Basement Graveyard. Zhruba něco přes 30 minut horovo-thrillerových opravdu vydrží poslouchat jen ti největší přívrženci disonantní tvorby Remote Control Productions.

Zbytek score se tak jednoznačně zahodit nedá a pár skladeb je skutečně příjemných. Jedná se o především asi "nejlepší" track na albu - Fishing - klarinet, hravé smyčce, kytara, žestě, to všechno zní sice jako typický recyklát z dílny RCP, ale zanechá příznivější dojem než neposlouchatelný hluk v thrillerových skladbách. Dalším příjemným trackem se stává Poofoot, elektrické kytary a rockové bicí připomenou to lepší od úspěšnějších kolegů Rabina či Manciny. V podobném duchu se nese příjemná I Like To Play, připomínající hudbu v teenagerských komediích. Dále můžeme jmenovat pohodovou Walking Ashely Home.

Z 46minutového alba zbývá asi 11 minut vaty, která je sice pro ucho příjemná, ale bohužel ji slyšíme v každém druhém počinu pánů z RCP. Zbylých cca 35 minut thrillerové rutiny se stává neposlouchatelným zmatkem. Co s tím? Padesátiminutová DISTURBIA bohužel nefunguje ani v kontextu oddychových, příjemných skladeb. Je to především nudné, rutinní score bez špetky nápadu či invence. Po zkušenostech se současnými Zanelliho projekty (HITMAN: THE MOVIE) by bylo možná lepší, kdyby se Zanelli raději vrátil k "additional music", jelikož úkol vytvořit samostatné hudební dílo je zřejmě nad jeho síly. Zajímalo by mě, zda stojí tak mizerné kompozice vůbec za to, aby byly vydány?


VAMP