Adaptace slavné počítačové hry vzbuzovala veliká očekávání, poté co byl ale do hlavní role "sedmačtyřicítky" obsazen Timothy Olyphant, začali se fanoušci spíše bát. Oprávněně. Film se neosvědčil kasovně, natož svými recenzemi. Hudba byla svěřena Geoffu Zanellimu, který se po letech kdy byl neviditelným perem větších hvězd z Media Ventures, staví na vlastní nohy. Zanelli se v roce 2007 zabýval třemi sólovými projekty - překvapivě úspěšnou DISTURBIÍ, HITMANEM a filmem o Vikinzích OUTLANDER, jenž přichází do kin v roce 2008. Mimoto ještě pomáhal Zimmerovi se završením PIRÁTŮ Z KARIBIKU. Práci na HITMANOVI získal po problémech producentů s původním skladatelem, čas pro napsání score se krátil, a protože Zanelli dokáže psát rychle (svoji část hudby k SECRET WINDOW psal 13 dní), byl to právě on, kdo dostal zakázku.

Album začíná Zanelliho remixem Schubertovy Ave Maria. Poté již následují skladby založené na kombinaci elektroniky, orchestru - hlavně její smyčcové části, to vše tu a tam proloženo temnými chorály nebo východními vychytávkami (The Belicoff Assassination, Istanbul, Best Laid Plans). První polovina CD je výrazně zajímavější, protože obsahuje převážně akční skladby, ve kterých je Zanelli doma narozdíl od poklidnějších sekvencí typu My Number is 47. Na hudbě je zřetelně slyšet časová tíseň, ve které musel skladatel pracovat. Zanelli neustále dokola omílá to samé jen s minimálními úpravami. Skladby se podobají jedna druhé, tudíž je těžké najít tu nejlepší. Random Complication nejlépe prezentuje celé album - najdeme v ní totiž širokou paletu elektronických samplů kombinovaných s bourneovskými smyčci i ony temné chorály, o kterých jsem se již zmiňoval. Je jen škoda, že všechny tyto tematické nápady nedokázal Zanelli rozvinout na vyšší úrovni.

Soundtrack k HITMANOVI zní jako klasická MV rychlokvaška, Zanelli si pouze hraje na písečku Johna Powella a omílá bourneovské postupy. Jeho hudba není vyloženě špatná, jen nemá čím zaujmout, Zanelli sice okoukal od Powella práci se smyčcovou sekcí orchestru, ale brilantnosti zkušenějšího kolegy zdaleka nedosahuje. Ve výsledku tak HITMAN vychází jako průměrná variace na dříve slyšené, proto si nezaslouží nic jiného než podprůměrné hodnocení. Pokud chcete práci tohoto mladého skladatele okusit na vlastní sluch, šáhněte radši po jeho kompozici k seriálu INTO THE WEST.


MERIDIUS