Když první dva díly vydělají hodně peněz, je jasná jedna věc, přijde i třetí. Když se změní původní úspěšný tvůrčí tým, tak to nedopadá příliš dobře. Tyto zákony platí i u SHREKa, alespoň tedy dle filmových kvalit. Co se ale nezměnilo, je post skladatele, Harry Gregson-Williams se se zeleným zlobrem spřátelil natolik, že opět zasedl ke stolu a napsal pro jeho podívanou pár notiček. První SHREK, na kterém pracoval společně s Johnem Powellem, byl veselý, hravý, dobrý, ale rozhodně nebyl ničím extra, prostě další hudba pro animák. Na druhého SHREKA si Harry už troufnul sám a přišlo malé zhoršení. Vidíme tedy sestupnou křivku kvality, ta se u třetího dílu dostala ještě níž.

Harry Gregson-Williams umí animáky, dokázal to společně s Johnem Powellem skvělými soundtracky k ANTZ, CHICKEN RUN, to, že se bez kamaráda z bývalé Media Ventures obejde předvedl hudbou k SINDIBÁDovi z roku 2003, která je jeho nejlepší, jakou zatím složil pro animovaný film. Otázkou je proč všechna ta veselost, hravost a chytlavost u SHREKA TŘETÍHO chybí. Proč se tak často schyluje k protivnému mickeymousingu?

Přestože se začíná zajímavě převedením hlavního zeleného motivu do barokního střihu, velmi brzy začne hudba působit fádně. Silnější skladby zde prakticky nenajdeme. Pozornost si ale zaslouží použití honky-tonk piána v energické skladbě The Hook Attack nebo úvod Princess Resistance, který se nechal inspirovat smažkou z Kill Billa (Battle without Honor or Humanity). Merlin je skladba věnující se nové postavě pomateného kouzelníka, zaujme hlavně parodický začátek, který je jak vystřižený ze sci-fi o mimozemšťanech. Nejlepším kouskem je závěrečná (Almost) Alone At Last, jenž dá vzpomenout na starší Shrekovské soundtracky a nechá zaburácet hlavní motiv společně se sbory v plné parádě. Akčních pasáží toto score moc neobsahuje, protože při akčních sekvencích orchestr často dostával volno a do filmu se tak prodraly rádoby kvalitní popové písničky.

SHREK 3 je určitě zklamáním, je škoda, že Gregson-Williams neuzavřel trilogii v podobném stylu jako Hans Zimmer PIRÁTY Z KARIBIKU. Celé CD působí už po prvním poslechu nepříliš originálně, protože téměř vše už jsme jednou slyšeli. Pár opravdu dobrých míst se sice najde, ale trvají většinou jen několik sekund (závěr King Arthur). Kdo si chce poslechnout kvalitní hudbu pro animák v podobném stylu, ať si radši sežene již zmíněného SINDIBÁDA, původního SHREKA, nebo zkusí hravou novinku RATATOUILLE od Michaela Giacchina. Tento soundtrack je jen další z dlouhé řady průměrných titulů. Snad se Gregson-Williams poučí a pro případný čtvrtý díl naservíruje lepší hudbu, to ale pouze za předpokladu, že čtvrtý díl bude a že Harry bude opět skládat.



MERIDIUS