United 93 je první pokus Hollywoodu přinést události 11. září 2001 na plátna kin. Pod režijním vedením Paula Greengrasse vznikl dokumentárně pojatý snímek s atmosférou, která by se dala krájet a jedním z jejích stavebních kamenů byla i hudba Johna Powella. Jak už to tak však u podobných snímků bývá, hudba zde pracuje výhradně ve prospěch obrazu a na samostatný poslech nemá moc co říct. A to je případ i tohoto OST.

43 minut dlouhé score na CD z vydavatelství Varese Sarabande je naplněno atmosférickou hudbou stojící na elektronickém pozadí, doplněném převážně perkusními sekvencemi a občasnými orchestrálními vsuvkami. Ne nepodobné stylu THE BOURNE SUPREMACY, ovšem v komornějším, neakčním stylu. OST nemá žádné hlavní téma, jen krátký naléhavý motiv hraný na trubku nepravidelně se zjevující po celé délce CD (např. konec skladby The Pentagon). Powell tvoří atmosféru nízko položenými syntetizátory, které nezní sice špatně, ale jsou příliš repetivní a tak se celý poslech celkem táhne. Ani skloubení orchestru a elektroniky není tak nápadité, jak je u Powella zvykem. Ovšem s jednou vyjímkou a tou je devátá skladba The End. Ta v sobě nese poslední okamžiky letu United 93, kdy se vlády na letounem snaží ujmout vzbouření pasažéři, postupující ve své zlobě celým letounem až do pilotní kabiny, kde svádějí poslední souboj o svůj život. Tento souboj přináší The End z CD k vašim uším. Powel zde kombinuje všechny tři složky v jedinou masu geniálně zaranžovaného materiálu. Hudba několik minut nabírá tempo až k téměř infarktovému finále, po kterém jen zhluboka vydechnete a ihned si skladbu pustíte znova. Bez nadsázky jedna z nejlepších skladeb jakou jste mohli za poslední roky slyšet. Ještě se sluší zmínit se o účinkování Powellova syna Olivera na tomto OST. Jeho "žvatlání" v první a poslední skladbě vnáší do temnoty trochu lidského rozměru, ale popravdě řečeno je to spíše otravné.

I když to vypadá, že jsem UNITED 93 pohanil, nejedná se o špatnou hudbu. Jedná se prostě o hudbu, která má svoje místo ve filmu, kde plní svoji roli na 100%. John Powell tak splnil svůj úkol a vytvořil ten správný doprovod tomuto emocionálně silnému snímku. Jakou soundtrackáři toho můžeme litovat, ale jako diváci to oceňujeme.




TEAM DADDY