Osmatřicetiletý Islanďan Atli Örvarsson poslední tři roky psal dodatečnou hudbu v Zimmerově továrně na hudbu Remote Controll Productions na řadě zajímavějších projektů, za zmínku tu stojí SIMPSONS THE MOVIE, THE HOLIDAY, PIRATES OF CARRIBEAN: AT WORLD´S END, či nejnovější Djawadiho IRON MAN. V roce 2008 složil hudbu k akčnímu thrilleru VANTAGE POINT, což byla Örvarssonova větší příležitost, která však zůstala neproměněna. Jednalo se zde o jednu z nejsterilnějších akčních kompozic za poslední dekádu. Jeho VANTAGE POINT byl však velkým zklamáním i pro příznivce RCP. Poté následovala další nabídka, a to složení hudby ke scifi snímku BABYLON A.D. Vzhledem k nevalné kvalitě tohoto filmu a zkušenostech po mizerném Örvarssonově VANTAGE POINTU nepřekvapí, že islandský rodák opět zklamal.

Přitom samotný začátek alba (zcela mylně) napovídá, že by se tentokráte mohlo konat překvapení. Album začíná trackem Aurora´s Theme (Agnus Dei), kde se nám představuje elegické hlavní téma nejprve pozvolna na pozadí syntezátorů, poté se přidává klavír a v polovině skladby ženský vokál, vstupy elektrických houslí a občasného cella. Vše to působí doslova magicky. Hned druhá skladba Babylon Requiem (zvláště jeho druhá polovina) je předčasným vrcholem soundtracku. Opět zde Örvarsson využívá hlavního motivu, který nechá několikrát hezky gradovat. V čase 2:38 slyšíme majestátně znějící mužské sbory, které dodávají skladbě nádech něčeho monumentálního. Tyto chorální orgie připomenou nedostižnou Orffovu Carminu Buranu, ve zlověstnějších fragmentech zase Goldsmithovu Ave Satani. Skladatel tu používá podobného efektu jako Jablonsky v TRANSFORMERS- štěkajících mužských sborů, které zde charakterizují zlo. To vše podkresleno moderní elektronikou. V tomto duchu je hlavní téma rozvíjeno ve skladbách Aurora Borealis, Leaving The Monaster, Too Many Refugees, Entering New York Cit, Train Travel, Leaving The Monaster.

Tyto skladby však pouze opakují postupy, použité v Babylon Requiem, hlavní téma se tak bohužel opakuje a zní stále stejně. Hlavní téma je použito v umírněnější podobě dále ve skladbách Are You A Killer, Mr. Toorop?, Save The Planet či závěrečné One Child At A Time (opět zní téměř stejně jako v Aurora´s Theme - klavír, smyčce, ženské vokály). Přesto nabízí to nejlepší na albu. Bohužel s nabírající stopáží se jen ukazuje Örvarssonova nulová invence. Jako by vymyslel několik výborných nápadů, které nedokáže zajímavěji rozvinout či s nimi pracovat. A doufal, že si nikdo nevšimne (na výjimky) odfláknutého balastu v druhé polovině alba. Pomineme-li sterilní syntezátorovou (a ničím nezajímavou) akci v duchu VANTAGE POINTU (Rover Chase, Are You Afraid To Die?), zbývá více jak 20 minut hudby, která nevede odnikud nikam, nijak nezačíná a nijak nekončí (The Marketplace). Tento aspekt se bohužel promítl v závěrečném hodnocení.

BABYLON A.D. je dozajista promarněnou příležitostí (zejména po prvních dvou velmi nadějných skladbách). Jedná se sice o kompozici, která nabízí pár chytlavých až bombastických momentů (Babylon Requiem). Jedná se o skladby, využívající slušného hlavní tématu, které je poprvé použito v úvodní Aurora´s Theme. Zbytek kompozice je rutinní a nesourodou akční slátaninou, která nemá hlavu a patu. Nepotěší, že album nedisponuje žádném závěrečným vyvrcholením (o gradaci ani nemluvě) a také hodinová délka score je špatným tahem. Pokud máte s posledními výtvory od RCP špatné zkušenosti, tomuto výtvoru se vyhněte obloukem.


VAMP