The Blue Sky Studios přišlo po divácky velmi úspěšném animáku pro celou rodinu - DOBĚ LEDOVÉ s novým přírůstkem - animákem ROBOTI. V rámci daného žánru se nejednalo o nic originálního. Přesto oplývají ROBOTI nejedním kouzlem - a to zejména neotřelou vizí fiktivního světa robotů (všechny ty nápadité upgrady), nebyla zde nouze o sympatické postavy a výborné hlášky. Přesto škoda prvoplánového příběhu s naivní, předvídatelnou zápletkou a pár otravnými didaktickými morálními poselstvími. Dospělejšího diváka taky jistě odradí lehce infantilní děj a příliš optimistické, předvídatelné finále. Ke složení hudby k hravým ROBOTŮM studio sáhlo po harcovníkovi z tehdejších Media Ventures, Johna Powella, který měl v rámci žánru bohaté zkušenosti ve spolupráci s bývalým kolegou Harrym Gregsonem-Williamsem (MRAVENECZ, SLEPIČÍ ÚLET, SHREK).

ROBOTI dokonale splňují parametry non stop veselého soundtracku, který svou hravostí potěší především děti. Hledat na albu originalitu by bylo jako hledat jehlu v kupce sena. I náročnějšího posluchače orchestrálních soundtracků může zajmout díky širokému spektru aplikovaných hudebních nástrojů: živé a syntetické perkuse, bubny, smyčce, zvonkohra, žestě, cimbály, elektrické kytary či dokonce pikola a dudy. To vše a ještě více okořeněno étericky působícími (samozřejmě samplovanými) sbory.

Hlavní motiv je energický, nonstop veselý a je velmi podobný s ústřední písní SAXÁNY. Podobnost je až zarážející. Hlavním tématem score začíná Robots Overture a je dále rozvíjeno například v Train Station, Phone Booth, Homecoming, Dad´s Dream. Score zpestřuje téma hlavního záporáka - Madam Gasket - progresivní melodií, která je hrána na perkuse a posléze se přidává "štěkající" pěvecký sbor, poté následuje krátká vložka pikoly. Téma je gradováno v následující Chop Shop či akční Ecape. Struktura alba je následující: jazzově chytlavá Overture tvořená výraznými trubkami, poté se přidají powellovské syntezátory a tak to pokračuje dále v takřka stejných kolejích. Vrcholem první poloviny score je svižná a chytlavá Wild Ride - perkuse a trubky se přes sebe divoce převalují a skladba pozvolna graduje. Druhá polovina alba je převážně akčnější, v některých skladbách doslova "soupeří" elektronika s živým orchestrem (Escape, Attack Of the Sweepers, Butt Whoopin´). Vše vyvrcholí v nadupaném závěru - skladbách Escape a Attack Of the Sweepers. Posléze přichází samotný závěr - veselé Homecoming a dojemné Dad´s Dream, kde je zopakováno ústřední téma.

ROBOTI jsou mišmašem několika různých stylů. Neustále mění svou tvář a po chvíli začnou působit monotónně. Pomalejší pasáže jsou nadmíru vydařené (převážně čtyřhvězdičková první půle soundtracku), problém je spíše v druhé akčnější druhé půli (v tomto případě slabší tři hvězdičky). Nebude nijak překvapivé zjištění, že ROBOTI nepřinášejí do světa filmové hudby nic nového. Stále se však jedná v rámci Powellovy tvorby o lehce nadprůměrný počin, který potěší především (stejně jako samotný) film převážně dětské publikum.



VAMP