Rok se s rokem sešel a v pražském nahrávacím studiu ve Smečkách se znovu sešli členové The City of Prague Philharmonic Orchestra s hudebním producentem Jamesem Fitzpatrickem a dirigentem Nicem Rainem, aby pro společnost Tadlow společně dali vzniknout nové podobě další klasické kompozici let dávno minulých. Tentokrát volba padla na dlouhopřipravovanou novou nahrávku legendárního soundtracku Maurice Jarreho pro neméně legendární snímek Davida Leana Lawrence of Arabia (1962). Ve své době se tato mimořádně nákladná produkce Sama Spiegela, financovaná společnosti Columbia Pictures, jejíž natáčení probíhalo v Jordánsku, Španělsku a Maroku po dlouhé dva roky, stala mimořádným hitem, který svým tvůrcům vynesl celkem 7 Oscarů a odstartoval nejen kariéru Maurice Jarreho, ale především i Petera O'Toolea a Omara Sharifa.

V průběhu 50. let si Maurice Jarre vydobil pozici ve své rodné Francii zásluhou spolupráce s některými nezávislými filmaři či dokumentaristy (za zmínku stojí především jeho spolupráce s Georgesem Franju). I když v průběhu let těsně předcházejících jeho první spolupráci s Davidem Leanem Jarre pracoval i na některých populárně obsazených snímcích, které na jeho jméno dokázaly upozornit i mezinárodní publikum, byla to paradoxně jeho rozsahově i orchestračně velmi skromná kompozice pro Les Dimanches de Ville d'Avray (aka Sundays and Cybele) (10 minut hudby složené pro pouhé tři hudební nástroje), která upoutala pozornost Sama Spiegela, jenž Jarreho oslovil ohledně zkomponování rozsáhlé partitury pro více než stočlenný symfonický orchestr. Jarre měl být původně jedním z tria skladatelů (dalšími byli William Walton a Leanův dlouholetý spolupracovník Malcolm Arnold), kteří měli společně na filmu pracovat, ale souhrou následných událostí to byl nakonec pouze Jarre, jehož jméno se objevilo v úvodních titulcích.

Skladatel prací na hudbě strávil velmi hektických 6 týdnů, během nichž zkomponoval pro čtyřhodinový film okolo 75 minut původní hudby, která kombinuje klasický orchestr se skladatelovou typicky obsáhlou perkusní sekcí. V rámci symfonické vřavy nechybí ani elektronický Ondes Martenot, dvě harfy a dva klavíry využité jak jako rytmické nástroje k doplnění perkusní sekce, tak rovněž i v souladu s music concrete k obohacení spektra orchestru o zvuky vytvořené přímou hrou na struny klavírů. I když měl skladatel v té době již bohaté zkušenosti s dirigováním, v zájmu získání dodací od britské vlády byl jako dirigent najat Sir Adrian Boult, který měl původně dirigovat pouze finální verze, které dříve Jarre sám nazkoušel s London Philharmonic Orchestra. Boultova nezkušenost při práci s filmovou hudbou a synchronizací hudby a obrazu během nahrávání, vedly  k dokončení nahrávky pouze pod Jarreho vedením po všech 17 nahrávacích frekvencí. Zatímco ve filmu samotném je stále jako dirigent uváděn Sir Adrian Boult, na CD je tatéž nahrávka připisována dirigentskému vedení Maurice Jarreho.

V průběhu let Jarreho kompozice začla žít svým vlastním životem. Výsledkem vloženého úsilí a kreativity byla nejen celá řada kritických ocenění, ale rovněž i album, které se prodávalo po miliónech kusů. Právě úspěch původní nahrávky a restaurace snímku v závěru 80. let vedly k prvnímu pokusu o nové provedení původní hudby, kterou pro společnost Silva Screen nahrál Tony Bremner spolu s britským tělesem The Philharmonia Orchestra. I když se toto album řadí do dnešních dní k nejúspěšnějším titulům z nabídky této nahrávací společnosti, kvalita provedení značně pokulhává za originálem a další nahrávka tak na sebe nechala čekat téměř 20 let, kdy byla Jarreho kompozice poprvé nahrána ve své kompletní podobě v Praze pro Tadlow music.

V průběhu 17. a 18. března byla nahrána většina z Jarreho rozsáhlé symfonické partitury. V pátek 19. března pokračovalo nahrávání některých source skladeb, u kterých se 100členný orchestr smrskl na perkusní, dechovou a žesťovou sekci a jeden klavír. V průběhu následujícího týdne probíhalo nahrávání některých dodatečných a bonusových skladeb, které zaplní druhé CD z plánovaného setu, který kromě kompletní Jarreho hudby bude obsahovat i nové nahrávky některých ze skladatelových méně známých děl, mezi nimiž nechybí ani suity ze snímků Palaquin of Tears a The Magician of Lublin či hlavní téma z nevydané kompozice pro Resurrection. I když zatím nebylo stanoveno žádné datum vydání soundtracku, je možné tento titul očekávat s nejvyšší pravděpodobností v poslední třetině tohoto roku.