V polovině 90. let se Danna stal jedním z předních skladatelů vyhledávaných k práci na nezávislých snímcích, ať již kanadské produkce, či později i autorských osobností amerického filmového průmyslu. Roku 1997 se poprvé setkal s Angem Lee, v té době známým díky adaptaci Austenové Rozumu a citu. Jejich prvním společným snímek byla Ledová bouře (1997), v níž Danna zkomponoval hudbu, která se stala jeho poznávacím znamením - kombinace indiánské flétny a gamelanu - se dočkala uplatnění i ve snímcích Chlapi, Shattered Glass a Capote. Jejich další společný projekt - Jízda s ďáblem (1999) - poskytl Dannovi možnost poprvé pracovat s větším symfonickým tělesem pod jehož orchestrací se podepsal renomovaný Nicholas Dodd, který s Dannou spolupracuje na podstatné většině jeho následující tvorby. Spolupráce dua Danna-Lee však došla svého konce u vysokorozpočtového Hulka (2003). Danna strávil většinu času nahráváním východněji orientované etnické hudby, která však nakonec z větší části skončila vně snímku (s výjimkou skladby Mother) a na Dannovo místo urychleně nastoupil Danny Elfman.

Roku 2004 Danna spojil síly s maďarským režisérem Istvánem Szabóem na snímku Božská Julie. Zatímco Danna stěhoval své studio z Toronta do Los Angeles, byl narychlo povolán k práci na projektu, který krátce předtím opustil původní skladatel, a Danna měl jen pár týdnů na složení nové hudby. Výsledkem je kompozice založená na jednom silném hlavním tématu spojeném s postavou divadelní hvězdy Julie, která získává svou pečlivě naplánovanou a plně zaslouženou pomstu. Dannova hudby, i navzdory svému nepříliš vysokému množství, dokonale dotváří obraz a současně mu dodává nadhled. V podobném "historickém" stylu Danna pracoval i na svém třetím společném projektu s režisérkou Mirou Nair - Jarmark marnosti (2004). Kombinace symfonických partů a jemnějších vokálních skladeb v podání Sissell (viz Hornerův Titanic) se stala dalším Dannovým hitem a doložila jeho schopnosti pohybovat se v libovolném hudebním žánru.

V posledních letech Danna stále úspěšně kombinuje větší projekty s intimnějšími nezávislými snímky a pokračuje ve spolupráci s Atomem Egoyanem. Během své kariéry byl oceněn 5 cenami Genie, 1 cenou Gemini, 1 cenou Leo a cenou BMI. Jeho tvorba se vymyká jednoznačnému určení a stylovému zařazení. I když se v jeho tvorbě projevují a pravidelně vrací rozličné tendence (indická, nenápadná a historická), užívá si pozice hudebního chameleóna a mimořádně spolehlivé osobnosti, u které je s jistotou, že vždy přijde s vysoce funkční hudební složkou v jakémkoliv žánru a výsledky jeho práce budou vždy neotřelé, originální a mimořádně působivé...