OSTweb - Portrét - George Fenton

	Téměř by se až dalo říci, že cesta každého začínajícího britského skladatele vede nezbytně přes divadelní prkna. John Barry pochází z divadelnické rodiny, Patrick Doyle začínal jako herec vedlejších rolí odkud se až následně propracoval ke komponování hudby a podobný osud stihl i dalšího z předních současných britských skladatelů George Fentona.
Narozen 19. října 1950, pozdější dvorní skladatel Richarda Attenborougha a Neila Jordana získává svou první skladatelskou příležitost ve 23 letech na divadelní adaptaci Večeru tříkrálového. Režisérem představení byl Peter Gill, který Fentonovi o dva roky později umožní pracovat v televizi, kde se setkali na snímku Hitting Town. Zlomový okamžik přišel roku 1982, kdy si Fentona vybral Sir Richard Attenborough, aby spolupracoval s indickým sitaristou Ravi Shankem na snmímku Gandhi, který Fentonovi vynesl jeho první oscarovou nominaci. Spolupráce s Attenboroughem pokračuje v průběhu let i snímky Volání svobody, Krajina stínů a Láska a válka. Roku 1984 navazuje další plodnou spolupráci s irským režisérem Neilem Jordanem. Attenborough v následujících letech spolupracuje již výhradně s Fentonem, zatímco Jordan občas dává příležitost i jiným skladatelům (Anne Dudley - Hra na pláč, Michael Kamen - Mona Lisa). Jeho spolupráce s Jordanem čítá dva póly žánrového spektra: komedie (Dům veselých duchů, Nejsme žádní andělé) a horor (Společnost vlků). Jejich společné dny však skončily u adaptace prvního dílu úpírské ságy Anne Riceové Interview s úpírem v roce 1994. Fentonova hudba byla podle požadavků režiséra (či obvykle viněných producentů) příliš romantická a na jeho místo nastupuje Elliot Goldenthal, který se stává v následujících letech novým Jordanovým spolupracovníkem (pouze s výjimkou Hranice lásky, u níž jej z časových důvodů zastoupil Michael Nyman a nejnovější Snídaně na Plutu, jejíž doprovod je tvořen výhradně dobovými písněmi).

V polovině 90. let byl však Fenton již úspěšným skladatelem s dalšími 4 oscarovými nominacemi na svém kontě (původní píseň a hudba ve Volání svobody, původní hudba Krále rybáře a Nebezpečných známostí), jeho žánrové spektrum sahá od hororů jako byla adaptace Jekyla a Hyda pod názvem Mary Reillyová, přes romantická dramata Memphiská kráska, romantické (Láska přes internet) a jiné (Na hromnice o den více) komedie, výpravné dobrodružné snímky (Anna a král, pohádková variace Popelky Věčný příběh) či naopak strohá historická dramata jako Čarodějky ze Salemu, a v neposlední řadě i dokumentární snímky Attenboroughova bratra Davida Modrá Planeta, Tajemství oceánu a nejnovější Planet Earth.

Během své čtvrt století dlouhé skladatelské kariéry Fenton stále dělí pozornost mezi kriticky ceněné menší snímky a Hollywoodské produkce. I když jeho poslední tvorbě vévodí spolupráce s BBC na přírodních dokumentech, stále je i vysoce ceněným skladatelem a osobností britské hudební scény i mimo filmový průmysl. Fenton pravidelně přednáší na Liverpoolské univerzitě, Královské hudební akademii a na univerzitě v Nottinghamu. Je zakládajícím členem Association of Professional Composers a současně i členem jak Amerického ústavu filmového umění a vědy, tak i Královské hudební společnosti. Věnuje se koncertům prezentujícím svou filmovou práci po celém světě, i světové tour s Modrou planetou, která spočívala v živém prezentování hudebního doprovodu promítaných obrazů s komentářem předních britských herců (mj. Michael Gambon a Pierce Brosnan). Kromě filmové a televizní práce je autorem několika koncertních kompozic (Five Parts of the Dance, Birthday, Hymn a koncertní suity, kterou sestavil ze své nepoužité hudby pro Interview s úpírem) a pravidelně se účastní televizních dokumentů, kde vystupuje jako hudební odborník.

V rámci své tvorby Fenton hojně tíhne k využívání jednoduchých hudebních témat, které stojí na variačně rozsáhlých instrumentacích. I když v posledních letech skládá v rámci své hollywoodské tvorby hudbu ke snímkům, které nevyžadují rozsáhlé symfonické kompozice (ale naopak pouhé stmelení rozličných songů pár minutami hudby), v rámci své "dokumentární práce" je jedním z mála současných skladatelů, kteří stále udržují svůj kompoziční styl neovlivňovaný moderními možnostmi samplingu. Fenton tíhne spíše ke klasickému zvuku čistého symfonického tělesa okořeněného příležitostnými etnickými nástroji či v menší míře pěveckými sbory (Krajina stínů, Modrá planeta, Tajemství oceánu). Jeho nejoceňovanější kompozice spadají do historického a romantického žánru - Memphiská kráska, Anna a král, Nebezpečná krása či Věčný příběh patří k pilířům jeho diskografie, a i když se jedná o styl, který má v rámci hollywoodských produkcí svou mimořádně bohatou historii, ve Fentonově podání stále neztrácí své specifické kouzlo a nesporný půvab...

1986
84 Charing Cross Road
Call Me Mister
Clockwise
East of Ipswich
The Monocled Mutineer

1985
Billy the Kid and the breen baize vampire

1984
The Company of Wolves
The Jewel in the Crown

1983
An Englishman Abroad
The Ghost Writer
Loving Walter
Runners
Saigon: Year of the Cat
Walter & June

1982
Gandhi
Our Winnie
A Woman of No Importance

1981
Bergerac
The History Man

1980
Going Gentle
Hussy
Rain on the Roof

1979
Bloody Kids
Fox
Out
Shoestring

1971
Private Road

Petr Kocanda