OSTweb - Komentáře k soundtrackům: John Barry

John Barry

Across the Sea of Time
ber-tram: "Jistě, na začátku abecedy bych měl být čerstvý a vnímavý ke každému tónu, jenže chronologicky vzato jsem už takřka na konci diskografie, neboť tvorbu skladatele poslouchám zásadně chronologicky. Přenesl jsem se tedy ´napříč mořem času´ a tedy i napříč záplavou obdobných melodií a harmonií a motivů a tónů. Hlásím, že žádná specialita se v roce 1995 nekoná, kromě toho, že jde o IMAX. Ovšem to je vlastnost filmu, ne hudby." ******* (5.4.2012)
pepak: "Soundtrack, kterej svym obsahem nijak zvlast nevybocuje z Barryho tvorby 90. let. Proste se musime smirit s tim, ze v tomto obdobi preferoval Barry pomaly, melancholicky melodie, ktery ovsem mistrovsky zvladl. To ovsem znamena, ze pokud clovek slysel jeden soundtrack, slysel vlastne vsechny, je jen otazkou osobnich preferenci, kterej si nechat - Across the Sea of Life, The Beyondness of Things (koncertni tvorba), Chaplin, My Life, A Scarlett Letter..." *******

Alice's Adventures in Wonderland
ber-tram: "Zpívánky jakéhokoliv druhu přijímám se sebezapřením, ledaže jsou prodchnuty originální melodií. V kontextu tvorby J. Barryho se ukazuje, že Alenka v říši divů (1972), byť skoro celá odzpívaná a rozjuchaná, získala hudební profil věru atraktivní, resp. určitě živější než leckteré ostatní Barryho soundtracky." ******* (23.3.2016)

Americans (LP)
VanTom: "Pohodový archaický jazz bez výrazné melodie a jakýchkoliv dramatických pasáží. Vhodný pouze jako background, protože na soustředěný poslech unudí do bezvědomí." **

Betsy, The (re-recording, Raine)
ber-tram: "Nebýt těchto re-recordingů, tzn. také Mister Moses, býval bych na shromažďování Barryho nahrávek už zanevřel. Ale James Fitzpatrick oživil můj zájem, přičemž neví, jak dobře udělal. John Barry je sice čitelně předvídatelný, nicméně většinou záživný, notabene ve zbrusu novém zvukovém šatu upleteném pro dílo z r. 1978 od City Of Prague Philharmonic Orchestra." ******** (1.2.2017)

Beyondness of Things, The
ber-tram: "Vybudované renomé má ten klad, že když hudbu odmítnou do filmu (Zaříkávač koní), lze ji zrealizovat jako regulérní autorské album a vydavatelé do toho jdou, poněvadž jméno se prodává. Kromě toho (ano, je to v roce 1998 údivné) i hudba v podání English Chamber Orchestra promlouvá velice pozitivně a pohodově." ******** (13.4.2012)
pepak: "V podstate plati to, co jsem uz napsal o Across the Sea of Time. Beyondness of Things mi pripada o neco pestrejsi, ani poslech okamzite po AtSoT nezacne nudit. Nektery stopy (Meadow of Delight and Sadness, napriklad) jsou skutecne uchvatny, ostatni jsou jen velmi hezky. Asi moje nejoblibenejsi CD z Barryho melancholicky tvorby devadesatych let." ********

Black Hole, The
ber-tram: "The Black Hole má bezesporu jedno z nejlepších témat v Barryho diskografii, vlastně hned dvě, poněvadž Overture a Main Title obsahují zcela suverénní motivy. Doplňková hudba nijak nezaostává, a to i díky tomu, že na půlhodinové ploše nestíhá být stereotypní. Když tak poslouchám 10-minutovou suitu, nezříkám se pokušení zařadit tuto desku mezi prominentní tituly v žánru sci-fi." ******** (7.3.2012)
pepak: "Black Hole dost trpi kvalitou zvuku. Na to, ze bylo vydano na LP, v nem sice prekvapive chybej ty typicky lupance, ale zato vejsky jsou cely takovy odporne ukvileny, coz poslechu dost prekazi. Hudba sama o sobe neni nijak spickova, ale je poslouchatelna a mistama docela pekna. Kazdopadne je to prijemny oziveni po Across the Sea of Time a Beyondness of Things." *******

Body Heat (Varese 1998, 39 min)
ber-tram: "Nasadit London Symphony Orchestra + Joela McNeelyho na partituru jednotvárnou a (podle mého nemuzikologického náslechu) jednoduchou znamená plýtvat potenciálem orchestru, dirigenta i penězi. Z obchodního hlediska jsem žádostiv informace, jaký mecenáš tenhle re-recording zafinancoval." ******* (15.3.2012)

Born Free (Varese 2000, 54 min)
ber-tram: "Tak nevím, všechna pro by měla být naplněna: zasloužené Oscarové vavříny, na Barryho až nezvykle živá melodika, poctivá délka čerstvé nahrávky, za dirigentským pultíkem můj favorit Frederic Talgorn, a přesto nějak váhám, jestli ty čtyři hvězdy jsou plnoprávné. Jenže zase zařadit tenhle soundtrack do kategorie jen lehce nadprůměrných se mi také nechce, to bych mu křivdil." ******** (27.2.2012)

Cotton Club, The
ber-tram: "Vysvobození z únavné pomalosti - do zatracení v jazzové ukřičenosti. Tohle spíše opsal než napsal a zamaskoval se k nepoznání. Stylově je to křišťálově čisté, jenomže mě to nebere. Vlastně jsem to i kupoval kvůli nízké ceně." ** (20.3.2012)

Cry, the Beloved Country
ber-tram: "Celodenní poslechovka tohoto autora znamená svátek trpělivosti. K fér hodnocení bez vášní a zaujatosti proto už stačí zachytit alespoň střípek, jímž se nahrávka liší od deseti jiných. Zde je to recyklované vynikající téma Zulu, které si autor vypůjčil z archivu šedesátých let sám od sebe, obrousil mu hrany a použil." ******* (4.4.2012)

Dances with Wolves (Sony 1990, 53 min)
ber-tram: "Před jednadvaceti lety kamarád prohlásil: copak film, ale můj kámoš shání cédečko s hudbou z toho filmu, má stát asi šest stovek. Čiré bláznovství, povídám, takovejch peněz za cédečko a ještě k tomu naplněné něčím tak řídkým a druhotným jako je hudba z filmu. Minulo pár let a mohl bych si myslet, že tím kámošem, o kterém tehdy mluvil, jsem byl já." ***** (23.3.2012)
Lavran: "Myslím, že vše podstatné bylo řečeno v předchozích komentářích. Prostě nádhera...:)" ******** (11.4.2007)
pepak: "Opravdu nadhernej soundtrack, s radou vybornych motivu v ruznych variantach (muj nejoblibenejsi je The Buffalo Hunt). V druhy pulce CDcka se pestrost trochu vytraci a jednotlivy stopy splyvaj dohromady, ale ne tak moc, aby to vadilo. Kdo nezna, mel by svou chybu napravit a soundtrack si poridit." *****
Rehaki: "Geniální hudba, jeden z 10 nejlepších soundtracků vůbec." *****
VanTom: "Nádherná romantická kompozice, která skvěle vykresluje atmosféru horkých a rozlehlých amerických prérií. Krásné melodie (min. 3 hlavní motivy, typicky pro Barryho táhlé a rozmáchlé), slušné dramatické pasáže (asi 4 skladby s trochu disharmonickými bubny), ale hlavně ten ížasný nostalgický pocit zašlých časů plných indiánů a bizonů, časů, které byly ztraceny a už se nikdy nevrátí. Prostě a jednoduše: geniální filmová hudba, naprosto zaslouženě oceněná Oscarem." *****

Dances with Wolves (Sony 1990, 64 min)
Dealer: "Skvělý a pohodový a nejlepší Barry navíc s tracky které jsem postrádal.Tato verze není lepší jen co se týká samotného vydání pouze vylepšeným bookletem:) ale hlavně pokud jste fajnšmekři na poslech oceníte i potažení CD 24k zlatem narozdíl od klasické verze." *****
Stanley: "K bookletu bych dodal, že je narozdíl od klasické verze čtyřstránkový (rozložitelný ve čtverec), ovšem uvnitř najdete PŘESNĚ TĚCH SAMÝCH šest obrázků z filmu, jaké jsou na vnější straně obyč. i gold verze, jen pochopitelně ve větším formátu. A tohle mi fakt přijde trapný a zbytečný, ale aspoň mě to rozesmálo. :-) Co se týče bonusových skladeb, ty dvě závěrečné "pop-adaptation" jsou vážně děsný, zvláště ta poslední." ********
VanTom: "Smysl tohoto vydání mi jaksi uniká (pominu-li snahu vydělat co nejvíc doláčů). Přidány jsou pouze tři skladby (cca 11 min) - Fire Dance (2 min) je nádherná, sice íplně jiný styl, ale hodí se sem a velmi zpestřuje poslech. Zbylé dvě jsou hrůzostrašnými pop-verzemi nejznámějších motivů a nedají se poslouchat. Dále je rozšířen booklet (o obrázky z filmu) a někoho může nadchnout zlatá barva média (mě osobně se líbí moc :). A to je vše - takže opravdu nemá nejmenší smysl shánět Gold verzi, když už máte obyčejnou." *****

Deadfall
ber-tram: "Když si u soundtracku vybavím ústřední motiv, něco tu ´hraje´. Deadfall vděčí za zapamatovatelnost melodii otextované jako My Love Has Two Faces a nazpívané ostrým hlasem Shirley Bassey (např. též bondovka Goldfinger). Zajímavým elementem alba je rovněž solitérní Romance For Guitar And Orchestra. Poté zazní opět ústřední melodie, nejdříve s mužským zpěvem, pak načisto." ******* (27.2.2012)

Deep, The (Intrada)
ber-tram: "Hlubina nikoliv zcela magická, nýbrž plíživě klaustrofobická se rozprostírá mezi dvěma disky: první obsahuje kompletní podkres (58 min.) v mono, druhý, reprodukující původní album, baletně koncipovaný výtah plus písničku (pěje Donna Summer) a discopopovou vatu (ačkoliv do té zabředne i poslední skladba na prvém disku). Inu, věhlas si ledovými ňadry po zásluze vyprsil spíše film nežli soundtrack." ******* (19.1.2017)

Diamonds Are Forever (Capitol 2003, 76 min)
ber-tram: "Rozšířená bondovka, čili dlouhá jak tejden do vejplaty. Obvykle bývá materiál přidaný nad rámec řadové desky přitažlivější, leč v tomto případě by stačila základní stopáž, neboť v druhé půli je kvantum source music." ******* (2.3.2012)

Dove, The
ber-tram: "Málokterý skladatel uměl vytvarovat průvodní filmovou znělku s písňovou odlehčeností tak, jako John Barry. Ano, jestli se někdo hojně opakoval, byl to právě on. Lék na to ex post existuje dvojí: zaměřit se na nahrávky starší a kratší. The Dove (1974, 33 min.) je jednou z nich." ******* (29.2.2012)

Elizabeth Taylor in London
ber-tram: "Někoho bude iritovat hlas v polovině všech skladeb, přestože patří samotné Elizabeth Taylor, de facto průvodkyni pořadem. Zprostředkující deviza tohoto vlídného score spočívá v jeho spárování se spřízněným dokumentem Sophia Loren In Rome. Děkujme nakladatelství Harkit." ******** (1.7.2015)

Enigma
ber-tram: "Jestli skladatel věděl, že půjde o definitivní tečku v jeho kariéře, pojal ji stylově a přesvědčivě. Na co si mimochodem zavzpomínat? Třeba na to, jak Nic Raine potutelně přiznal, že víc práce vždy stálo Barryho hudbu zorchestrovat (tj. náležitě zpestřit) než složit. Tahle všetečná teze platí i pro v základě prostinkou Enigmu. " ******* (13.4.2012)

Eternal Echoes
Agamenon: "Tohle cd není soundtrack v pravém slova smyslu. Nebylo složeno pro žádný film a mistra podle jeho slov k němu inspirovaly věci, které byli, jsou a budou. Nepouštěl bych se do debaty jestli ten či onen motiv je pětaosmdesátá varianta na něco jiného. V některých skladbách jsem tento pocit měl, ale to se my může jen zdát. Toto dílo potěší jak Barryho fanoušky tak i odpůrce. Milovníci budou blaženě vrnět u jeho pomalé vznosné hudby (kdo by očekával něco jiného je blázen) a nepřátelé že je pořád stejná lemra, která nedokáže složit něco jiného. " ***** (25.9.2003)
ber-tram: "Pomalé a polopaticky dojemné adieu tvůrčí dráze vyřkl Barry srozumitelně, tj. svými charakteristickými slovy, avšak bez potřeby být ukotven a řízen filmovým scénářem. Ne nadarmo se titul jmenuje Věčné ozvěny, když v diskografii skladatele dominovaly." ******* (23.9.2015)

First Love
ber-tram: "Při hudbě bez převratných nápadů se hlava napouští náměty na jízlivé komentáře: třeba že si skladatel touto ´první láskou´ odbyl generálku pro Until September přišedší o sedm let později. A aby to nehrálo jó unyle, urychlil ji jazzrockovými standardy." ******* (20.1.2017)

Four in the Morning
ber-tram: "Psychologicky zpytavá, hádavými dialogy prokládaná hudba může iritovat právě kvůli těm dialogům, jí samotné moc vytknout nejde. Když nic jiného, vytváří křehký protiklad hlučnému Zulu, za kterým je navázána na společné, divně uspořádané CD. Ale jiného lepšího zatím není." ******* (3.2.2017)

Frances
ber-tram: "Jako obvykle sytá, mírně zvlněná, nekomplikovaná, melancholická kompozice se pyšní technickým zázemím super audio CD (vydavatel Label X), které ovšem nedocením, nemaje patřičný přehrávač." ******* (16.3.2012)

From Russia with Love
ber-tram: "Bondovky bývaly vždycky o něco neurvalejší, hranatější a hybnější než většinová tvorba J. Barryho, platí to i o té první (Dr. No asi nelze počítat, když nic echt autorského neobsahuje). Zatímco jiné reediční záznamy hudebních misí 007 z r. 2003 od EMI pojaly řadu bonusů, tento zachycuje holé LP o délce 36 minut. Průraznosti a pestrobarevnosti vizitky s emblémem 007 to paradoxně přidává." ******* (8.2.2017)

Game of Death
ber-tram: "Na konci sedmdesátých let už nelze přeslechnout, že Barryho vyjadřovací arzenál není bezbřehý, a že atmosféra inklinuje buď k ostřejšímu aroma bondovek nebo jemnějšímu předivu snímků romantických. Bojovnicky zakaboněný Game Of Death náleží spíše do první skupiny." ******* (9.3.2012)

Golden Child, The
ber-tram: "Možná se to do filmu vážně nehodilo, že byl Barry odmítnut, nicméně hanba fackuje film, ne bezprizorní hudbu. La-La Land v kaleidoskopickém vydání totiž odhaluje, jak se zavržený Barry svědomitě překonal v kvantitě i kvalitě, kdežto jaký brak do obrazu vsadil náhradník Colombier. Inu, své k svému, že." ******** (7.9.2015)

Goldfinger (31 min)
ber-tram: "Goldfinger je tvrdý, přímočarý, krátký, zlověstný, s motivem, který i díky glazuře ječivého hlasu Shirley Bassey sotva kdy vybledne. Hudebně i filmově jedna z nejlepších bondovek." ******** (24.2.2012)
lucas: "Vždy jsem měl slabost pro bondovky a ístřední bondův motiv považuji za to nejlepší co na poli filmové hudby vzniklo. Objektivní hodnocení Golfingera by bylo asi na tři hvězdičky, ale atmosféra a síla Barryho hudby ve filmu mě naprosto uchvátila. Nefalšovaná bondovská kompozice." ***** (18.8.2003)

Hammett (Prometheus, 44 min)
ber-tram: "Vlastní score běží sotva 26 minut, což bohatě stačí ke zjištění, že v r. 1982 je relativně pozdě na to, aby skladatel něčím třeskutým překvapil nebo naopak zklamal. Zbytek CD zahrnuje podlézavou source music." ******* (15.7.2015)

Hanover Street
ber-tram: "Hudební obloha k válečnému dramatu (1979) by mohla patřit do základní výbavy každého, kdo chce mít od skladatele něco standardního, protože zní typicky barryovsky. Avšak asi k ní patřit nebude, protože vyšla atypicky v limitované řadě Varese Sarabande Clubu a je rozebrána. Uvažuji takto jako poctivý nákupčí cédeček, jako sprostý stahovač z internetu bych dostupnost viděl jinak." ******* (5.3.2012)

High Road to China (Super Tracks 2000, 58 min)
ber-tram: "Známými odstíny v jinak variovaných tazích obkresluje John Barry dobrodružný příběh z válečných časů. Kde již by jiní skladatelé bezduše kramařili ve skladišti pazvuků, on pořád ještě vybírá z přehlídky libých harmonií. Balík source music se soustřeďuje až ve druhé polovině CD, chvála dramaturgovi!" ******** (19.3.2012)
pepak: "Prvni (tvrdi Supertracks) / dalsi (tvrdi SCSE) oficialni release jednoho z nejlepsich Barryho soundtracku. Jde o limitovanou edici 3000 kousku, ktera je proti puvodnimu vydani skoro dvakrat delsi. Ta pridana polovina bohuzel neobsahuje vubec zadnou novou hudbu (nenechte se mylit poctem a dylkou stop, proste jsou jen jinak rozrezany), pouze pisnicky a dva source cues (aspon ze jsou od Barryho, kdyz uz nejsou poslouchatelny). Celkove vzato je to vitana moznost, jak ziskat original HRtC a jak rozsirit povedomi o tyhle hudbe mezi posluchace, ale pro majitele vydani od SCSE je to k nicemu." *****

High Road to China (S. Collector 1990, 30 min)
pepak: "Vynikajici soundtrack (k udajne prisernymu filmu). Jestli chcete vlastnit jedinej pomalej Barryho soundtrack, tak by to mel bejt prave tenhle, nic lepsiho jsem zatim neslysel. Puvodni vydani se ovsem shani blbe, v podstate jedina rozumna moznost je CDR." *****

Howard the Duck (LP)
ber-tram: "Poslouchám nahrávku z lisovaného bootlegu Mask Records, takže: v závěsu za výstavní The Black Hole a při omezené stopáží jedné strany LP je Howard The Duck pochopitelně handicapovaný, což neznamená, že by si nezasloužil samostatnou přihrádku ve sběratelově poličce. Motivy jsou vcelku rozšafné, okořeněné názvuky jazzu čili by vydavatelé mohli odhalit také to, co zatím k slyšení není." ******* (5.3.2012)
pepak: "Na vsechno kolem tohohle soundtracku ctu vsude jen samou kritiku, i kdyz zrovna u soundtracku nechapu dost dobre jeji duvod. Jasne, HtD neni zadny mistrovsky dilo, ale ani to neni zadna priserna slatanina. Proste takovej slusnej prumer. Navic je na CD jeste Black Hole a tri ukazky z dalsich Barryho soundtracku, takze to neni vylozene ztracenej pripad..." **

Chaplin
ber-tram: "Velice příjemné životopisné album včetně několika dobových kousků, které patří k věci. Jsem dalek výroku, že by snad Barry experimentoval, ale zase nemohu zapřít pocit, že tento jeho exemplář nasál trochu jiný luft a odlišnou příchuť." ******** (26.3.2012)
pepak: "Opet melancholickej soundtrack. Spousta lidi ho hodnoti jako to nejlepsi, co Barry v 90. letech slozil, osobne se ale s timhle nazorem ztotoznit nemuzu. Kdyby nebylo dvou tanecnich stop, asi bych z celyho CD poslouchal jenom main theme a na zbytek se vykaslal, protoze tohle CD by bylo jeste mnohem vic "porad stejny", nez ty predchozi." *******
wito: "tato hudba urcite rozprava. nadherny ustredny smutny motiv sa strieda s energetickymi grotesknymi vsuvkami. posledna skladba mi tam absolutne nevadi. hodnotne dielko. " ***** (11.6.2003)

Chase, The
ber-tram: "Štvanice má určitě nárok na hudbu, která mísí prvky přírodního westernu s jazzovým oparem města. Kombinace sice nevypadá moc symbioticky, ale jelikož skladatel obě polohy prezentuje volnějším tempem a v uměřené, nevyhrocené manýře, sžívají se na ploše 51 minut bezproblémově." ******* (27.2.2012)

Indecent Proposal (25 min)
ber-tram: "I pouze pětadvacet utahaných minut jednoho utahá. Instrumentální suita o jednom tracku na usnutí proto bohatě stačí. Probuzení zajistí cizí písničky." ******* (27.3.2012)

Ipcress File, The
ber-tram: "Evidentně špionážní scénář sytí hudbu zvuky nástrojů jako saxofon, foukací harmonika či klavír. Nejsem si jist, jestli to hudbu okysličuje nebo dusí. Co bych určitě oželel, jsou kratičké dialogy vpasované mezi každou skladbu. Od Silva Screen bych takovou koncepci nečekal." ******* (24.2.2012)

Jagged Edge
pepak: "Kdyby tenhle soundtarck nevysel na Varese CD Clubu, asi by po nem nestekl ani pes. Sklada se z thrillerovych vyplni, mezi kteryma jsou dalsi thrillerovy vyplne. Vsechny v podstate neposlouchatelny." **

King Kong (43 min)
ber-tram: "King Kong mě na filmovém plátně fascinoval, na CD ho trpělivě přežívám. Vadí mi rituální skandování domorodců, chybí mi plastičtější ústřední téma." ** (2.3.2012)

King Rat
ber-tram: "CD, které jsem kupoval jako doplněk po shlédnutí filmu a přečtení knihy, otevírá i uzavírá kultivovaný vojenský marš, nijak optimistický, leč s příchutí tragického zajateckého údělu. Ve skleslejší tónině je veden celý soundtrack. Pochází z epochy, kdy John Barry svůj výraz ještě uměl jakž takž náladově obměňovat." ******* (27.2.2012)

Knack... and How to Get It, The
ber-tram: "Napadá mě, kde Guy Farley hledal poslechovou inspiraci pro Hot Potato - v padesátiletém Knacku. Důvtipně rafinovaném, jazzrockově nenuceném, náramně zábavném. Útržky dialogů vem čert!" ******** (6.2.2017)

Last Valley, The (Silva, 57 min)
ber-tram: "Dílo ztvárněné pražským symfonickým orchestrem (diriguje Nic Raine) bylo jedno z těch, které jsem si už před lety vytkl jako jednu z povinných položek Barryho diskografie. Lecčíms připomíná Lva v zimě, také jde totiž o lekci z historie, akorát nezní tak vyhroceně, ale spíše zaobleněji, smírněji a déle (57 min.)." ******** (2.3.2012)
Salahadin: "Další Barryho hudba k historickému snímku. Docela se i podobá Lion in Winter, jeho kvalit však nedosahuje. Chorální party jsou úchvatné a skladby jako Children Song či Christmas Song velmi, velmi příjemné. Bohužel akčnější hudba a dramatické partitury jsou zastarale příliš hlučné a chaotické, což je na poslech jako kastrace uší, bohužel, ačkoli přijít soundtracku na chuť v celé kráse by nebylo ani tak obtížné, kdyby holt člověk neznal score Lion in Winter." ******** (12.2.2007)

Legend of the Lone Ranger, The
ber-tram: "Sotva pětadvacetimutové westernové okénko, zato náramně čiré, malebné a symetrické. Výhodou rukopisu skladatele je snadná rozpoznatelnost a především schopnost úhlednými tahy obsloužit i drsnější pasáže, do kterých jiní skladatelé nasazují vesměs jen impotentní lomoz." ******** (14.3.2012)
pepak: "V podstate by se Lone Ranger dal shrnout jako "zivejsi Dances With Wolves". Neni tak pestrej, nema tolik motivu, ale diky svy zivosti je skoro prave tak poslouchatelnej. Trochu nastve mluveni na zacatku CD, ale neni ho tolik a jinde uz se nevyskytuje. Kvalita zvuku je vyborna, az na par mist v prvni a posledni stope bych nepoznal, ze jde o konverzi z LP." ********

Lion in Winter, The (Sony 1995, 36 min)
ber-tram: "Těžce bych se rozhodoval, kdybych si z Barryho diskografie směl s sebou ´na pustý ostrov´ vzít jen jediné dílo. Kdyby šlo vybrat tři, Lev v zimě (1968) by nechyběl. Vymyká se notně z Barryho konvencí; především vůdčí úloha tajuplných středověkých sborů zajišťuje nahrávce i po tolika letech přitažlivost a ojedinělost. Jaký div, že Oscar padl, kam měl." ***** (28.2.2012)
pepak: "Naprosto uchvatny a IMHO zatim neprekonany Barryho dilko z poloviny sedesatych let, zcela nepodobny tomu, co zname od Barryho posledniho desetileti. Velikej vyznam ma chorus, coz jsem snad v zadnym jinym Barryho dile nezaznamenal. Kdo to jeste nemate, padejte do obchodu!" *****
Rocketeer: "jak tak malé dílo může být tak velkolepé, majestátní a monumentální ?! jak se divadelnímu filmu povedlo ukořistit pro sebe něco tak- Oscarem oceněného - povedeného, jako je hudba Johna Barryho, jak se na tak malé ploše, jako je drama pár jedinců, rozjímajících o hodnotách, budoucnosti atd. může někomu povézt skomponovat tak nádhernou hudbu, kdo neslyšel, je ochuzen nastokrát, kdo slyšel, souhlasit musí, tohle je mezníkem, tohle je jedním z vrcholů, jasných plných 5" **** (29.9.2010)

Lion in Winter, The (Silva, 36 min)
pepak: "Proti starsi verzi pribyly dve stopy (2:42) a zmenil se orchestr a sbor (vic se mi libi ta puvodni verze, ale to je dost mozna jen nezvyk). Na konci CD se nachazi jeste bonusovych 6 stop (asi 16 minut) z Mary, Queen of the Scots, taky od Barryho." *****
Salahadin: "Co dodat ke kráse tohoto soundtracku...musím však zmínit mou nejoblíbenější skladbu - Chinon/EleanorÂ´s Arrival ("Eleanor Regina Anglorum!")" ***** (8.4.2006)

Living Daylights, The (Rykodisc 1998, 65 min)
Agamenon: "Vynikající akční hudba s nezvykle výraznou (na Barryho) elektronikou, šmrncnutá nezbytným jazzem. úvodní písnička zpívaná skupinou a-ha je skvělá, dvě zbývající od PRETENDERS my nepřišli již tak dobré. Mé oblíbené skladby jsou 9, 16 a 19. Tenhle soundtrack by si měl Barry pouštět každý den, aby mu to konečně docvaklo v lebeni a přestal nás v akčních scénách uspávat. " ***** (25.9.2003)
ber-tram: "Éru ve službách agenta 007 uzavřel John Barry opravdu svrchovaně. Pro mě se hudební dech bondovského života tímto moderním albem nadobro vyčerpal. Žádný z následovníků už nedosáhl výš." ******** (22.3.2012)

Man With the Golden Gun, The
ber-tram: "Bondovku z. r. 1974 drží pohromadě vulgární písňová melodie (pěje Lulu) prokládaná prkennými scénickými podmalůvkami a vycpávkami i ztotožňujícím erbem série 007. Tohle agentovo dobrodružství se po hudební stránce moc nevyvedlo." ** (31.8.2015)

Masquerade (Prometheus)
ber-tram: "Autor se časově překonává! Původní doprovod k filmu hraje plných 45 minut - source obloha a jiné podezřelé nádivky začínají až od stopy č. 19, skryty do standardního tracklistu. Že ovšem hraje notně repetitivně, takže věrno svému názvu i koncepci alba to malinko připomíná maškarádu, na to už si každý orientační běžec Barryho diskografií musí zvyknout." ******* (22.7.2015)

Mercury Rising
ber-tram: "Umíráček zní. CD od Varese Sarabande se hůř shání a ještě hůř poslouchá. Neobsahuje de facto jediný záživný motiv či nějakou ozdobu, jen okoralou, usedlou a vystydlou kaši." ** (11.4.2012)

Midnight Cowboy
ber-tram: "Víc než hudba J. Barryho se omílá story o líném Bobu Dylanovi, který nestihl dodat Lay Lady Lay, pročež vyhrála Everybody´s Talkin´. Co vložil Barry mezi ostatní písničky? Pět náladovek sem tam pokovbojsku vyšrafovaných foukací harmonikou." ******* (29.2.2012)

Mike's Murder
ber-tram: "Nic hrdě převratného, co taky chtít v polovině osmdesátých let po mistru kompoziční jednoduchosti. Na této desce jednoduchost a vláčnost jen nepatrně osvědčuje svoji sílu, jak v třiceti základních minutách, tak v adaptované outtake suite." ******* (21.7.2015)

Mister Moses (re-recording, Raine)
ber-tram: "Nemyslím, že by James Fitzpatrick při výběru materíálu ke znovunahrání úzkoprse hleděl na rentabilitu, řídí se hlavně osobním vkusem. Ovšem Barry by želízkem na trhu být měl, nejen pro původní hudbu, nýbrž proto, že se jedná o technicky výtečnou, profesionální nahrávku. Tropickým dusnem zlenivělá Mister Moses (1965) mě popravdě chytila víc než zpěvnější, ještě lenivější The Betsy." ******** (7.2.2017)

Monte Walsh
ber-tram: "Westernový opar má jemnější částice než kdyby jej rozkarbovali třeba Bernstein nebo Goldsmith, ti by se jistě nerozpakovali pořádně dupnout a znít jedovatěji. Barry se přidržel decentního, idylického rámce navozeného průvodní písní The Good Times Are Comin´, což neznamená, že zní obyčejněji a neustále přívětivě. Dojde i na zachmuřenější plochy, dojde na omšelé saloon medley, na suitu a několikrát na lahodnou písničku." ******** (2.2.2017)

My Life
ber-tram: "Hezké album! Plynulé, melodické, bezelstné, o 10 minut delší a přeci jen o kalorii záživnější než Neslušný návrh z téhož roku." ******** (28.3.2012)
Lokutus: "Naprosto typický Barryho soundtrack, který jeho věrné fanoušky rozhodně ničím neurazí, ale nezaujme ani ničím novým. Jak tedy hodnotit soundtrack, který se poslouchá skutečně krásně, ale je naprosto stejný jako celá Barryho tvorba za posledních X let?? Tak to hodíme za 3* - pokud od Barryho znáte míň než 5CD, můžete si s naprosto klidným svědomím přihodit minimálně jednu hvězdičku navrch! " *******
pepak: "Dalsi ze serie tech klidnych, pomalych Barryho soundtracku. Co si k tomu mam porad vymejslet? Proste je to porad totez, akorad pokazdy trochu jinak..." *******

Night Games
ber-tram: "Na jednom CD od Silva Screen tvoří protiklad k útočnější Game Of Death vlídné Night Games (1980). Skladby jsou vcelku dlouhé, leč znějí vitálně a čistě, mají jasné kontury a chutě, netopí se v obvyklých notových mlhovinách. Erotický náboj sice nevyniká tak expresivně, jako kdyby se do díla vložil třeba naturalistický Morricone, přesto je z hudby patrný rytmický dech intimních komnat." ******** (12.3.2012)

Octopussy
ber-tram: "Řemeslnická rutina mými emocemi necloumá. Atraktivnější je výtvarné zpracování od Rycodisc (tónovaná krabička); také cena Kč 49,- z Levných knih hrála do noty." ******* (16.3.2012)

On Her Majesty's Secret Service (Capitol 2003, 80 min)
ber-tram: "I když jde o bondovku výjimečnou v mnoha směrech, taktéž z hlediska hudby, kdy píseň se nepovedla, zato vedlejší kulisy mimořádně, plné čtyři hvězdy by byly kór nadsazené. Snižovat nebudu, jen poznamenávám, že je to mezi." ******** (29.2.2012)
Lavran: "Od Barryho rozhodně jedna z nejlepších bondovek; tedy minimálně s nejlepším soundem. Klasické bondovské motivy jsou obohacené o neméně podařené nová témata, přičemž se vystřídá jemné milostné nebo také nové padouchovské. Užití elektroniky poslech také nijak neruší a dotváří atmosféru. Jde o album, kde je již styl bondovské hudby pevně zformovaný a Barry pouze rozširuje a dodává nový rámec do tohoto oblíbeného světa. James Bond je díky jeho hudbě nesmrtelnou legendou..." ***** (18.4.2007)

Out of Africa (MCA 1985, 33 min)
ber-tram: "Osudem překrásných melodií je jejich znásilnění byznysem, reklamou: být vodou, být Mattoni... Asociace funguje velmi vulgárně, nutno tudíž lidstvo pohlcené konzumem citlivě poučit, že za tím něžným motivem se skrývá cosi více než jenom sklenice minerálky." ******** (21.3.2012)

Petulia
ber-tram: "Petulia (1968) má o několik let víc než Alenka v říši divů, avšak na jednom CD od FSM se snesou, ba dobře doplňují. Mladší Alenka je pohádkově rozjívená, starší Petulia barryovsky zasmušilá, leč nikoliv zhola průměrná. V některých pasážích se nadto nechala inspirovat zvukem bondovek." ******** (22.3.2016)

Raise the Titanic (re-recording, Raine)
ber-tram: "K potopení Titanicu stačilo pár hodin, vyzvedávání se povleče léta. Proto Barryho zaměstnáme tím druhým, řekli si zřejmě tvůrci. Z nějaké kompilace jsem byl chytře vybranou ukázkou unešen natolik, že mi kompletních 50 minut zavání hlušinou. Málo temperamentu, u takhle adventure tématu obzvlášť!" ******* (12.3.2012)

Robin and Marian (re-recording, Raine)
ber-tram: "Na pětačtyřiceti minutách docela romantického a povzbudivého poslechu mají zásluhu City Of Prague Philharmonic, kteří Barrymu často přiznávají náklonnost (resp. dirigent Nic Raine). Je slyšet, že v polovině sedmdesátých let ještě skladatel nejevil známky takové uondanosti jako o čtvrtstoletí později, kdy vznikla tato nahrávka." ******* (2.3.2012)

Ruby Cairo
ber-tram: "Umírněná flamenco kytara celé pásmo posouvá do živočišnější a exotické pózy, která samosebou nemá ambice vyvrátit léty zakonzervovaný rukopis. Přízeň spíše zabezpečují nepatrně obměněná nástrojová skladba a hlubší náladová tónina než markantní změna kompoziční techniky." ******** (29.3.2012)

Scarlet Letter, The
ber-tram: "Depresivní opar se po celých sedmdesát minut moc nezvedne, přesto je hrací doba únosná, pokud se na hudbu nesoustředíte stoprocentně. Barry totiž vskutku skládá nekomplikovaně až nudně a nebýt sborů a několika hektičtějších momentů, zapadla by tato nahrávka do průměru." ******** (2.4.2012)
pepak: "Uz jsem to tu psal mnohokrat, a tedka musim znovu - Scarlet Letter je opet typickej vytvor Barryho melancholickyho obdobi, stejne jako Across the Sea of Time nebo My Life. Narozdil od tech dvou zminenych jsou na S.L. i ponekud akcnejsi pasaze (asi dve), celkove je to ovsem porad totez, byt velmi pekny totez..." ********

Somewhere in Time (MCA 1992)
ber-tram: "Do soundtrackářské soutěže bych zařadil ukázku pro ty, co by rádi utrhli bod alespoň za autora. Tady se splést nejde. Laskavý John Barry jak z čítanky." ******* (13.3.2012)
Salahadin: "Typicky barryovskej soundtrack a to hovoří za vše. Nic víc člověk ani nepotřebuje o díle vědět. Táhlé, pomalé, klidné a posmutnělé melodie, temněji položená atmosféra. Několik skladeb (hlavně uprostřed) je slabých, ale score se pyšní opravdu krásným motivem, jedním z nejkrásnějších, co jsem zatím od Barryho slyšel. Pro mě ještě lepší motiv než v Dances With Wolves. Nabízí jej už první skladba Somewhere in Time. Jinak skladby jako např. namátkou The Attic se zvětšiny dost poslouchat nedají! Vůbec. Ale pro krystalický smutný úvodní motiv mám neuvěřitelnou slabost." ******** (12.2.2007)

Sophia Loren in Rome
ber-tram: "Leckoho potěší, že se v této šarmantní partituře vůbec nemluví, oproti té předcházející, nýbrž jen zpívá v jedné skladbě (samotná Sophia Loren). Zprostředkující deviza tohoto score spočívá v jeho spárování se spřízněným dokumentem Elizabeth Taylor In London. Děkujme nakladatelství Harkit." ******** (3.7.2015)

Specialist, The
ber-tram: "Pro thriller se Barry moc nehodí, skládá neohrabaně a dýchavičně. Pokud se jako v tomto případě stopáž dotkne málem hodiny, pozornost a jakés takés temné napětí valem mizí už v polovině. Saxofon a klavír na závěr ovšem pozvednou mínění do plusových hodnot." ******** (30.3.2012)
pepak: "Jestli jsem u predchozich soundtracku rikal, ze jsou ponekud jednotvarny, tak o tomhle to plati dvojnasob. V podstate celou dobu se tu stridaj dva motivy (ten hlavni zhruba dvakrat castejc), v minimalnich obmenach. Presto se mi ale tenhle soundtrack opravdu hodne libi, coz zrovna moc nechapu - ale je to tak." ********

Star Crash
ber-tram: "Do vesmíru Barry na konci sedmdesátých let vyrážel opakovaně a pokaždé to vyšlo o trošku líp než v jiných žánrech. Kompozice využívá spíše pálivého adrenalinu a hledačského napětí nežli medového flegmatismu - což není nepříjemná zpráva pro ty, kteří jsou s poněkud monotónní tvorbou skladatele obeznámeni důvěrněji." ******* (2.3.2012)

Swept from the Sea
ber-tram: "Izolovaně vnímáno, jde o album nesmírně tklivé a přívětivé, z druhé poloviny devadesátých let možná nejvhodnější k reprezentaci skladatele. Poučenému posluchači nabízí jen lehký nadprůměr." ******* (6.4.2012)

Thunderball (39 min)
ber-tram: "Nuda na dně mořském. Ještě tak mít expanded verzi! Příznačné, že po jednom z nejlepších (Goldfinger, 1963) následuje hned po roce jeden z nejhorších dílů ze série 007. Mohla by rozšířená edice přeci jen spravit dojem?" ** (24.2.2012)

Until September
ber-tram: "V akčních polohách bývá Barry nesvůj, málem jako hrom do police, kdežto v milostných a romantických nektarech si medí. Kritzterland na rozdíl od Intrady zapnil krátkou partiturou z r. 1984 celé CD, neboť ji nabídl jak v pořadí znějícím ve filmu, tak v uspořádání na albu. Oba programy působí kladně a srovnatelně." ******** (31.1.2017)

Walkabout
ber-tram: "Uspávacích 27 minut Walkabout (1971) ´doplňuje´ 38 minut ochutnávek (taky víceméně uspávacích) z jiných Barryho filmů, prostě typická kompilační fitzpatrickovina. Kdyby raději vyvážil mírný Walkabout něčím svižnějším a hlavně konzistentním?" ******* (2.3.2012)
zaplos: "Nemůžu si pomoct, ale pro mně osobně je tohle naprosto neslaná a nemastná fidlárna, jakých existuje mraky. Jsou tu určitě příjemné a milé pasáže, ale taky hodně otravná místa. Takový ten soundtrack, který si poslechnete a okamžitě na něj zapomenete. " ** (4.1.2018)

Whisperers, The
ber-tram: "The Whisperers (1966) dělají čest své šeptavé, loudavé povaze. Režisér zřetelně nepožadoval po skladateli nic, co by mu nebylo vlastní. Z posluchačů vyhrává ten, který během té půlhodiny neusne." ******* (27.2.2012)

White Buffalo, The
ber-tram: "Připouštím, že jsem Barryho ručně číslované soundtracky od Prometheus kupoval za zvýhodněnou cenu v předtuše chabého hudebního povyražení. The White Buffalo předtuchu naplnilo: pošmourné, kostrbaté, krátké, přesto nekonečné." ** (9.7.2015)
zaplos: "Reedice hudby z roku 2017 vyšla na soundtracku dohromady s Unused Score Davida Shirea. Barryho hudba je v první polovině totálně příšerná, strašná, neposlouchatelná. Druhá polovina sice už je malinko melodičtější, ale nijak posluchače nepotěší. Hrozný soundtrack, který bez milosti posílám na dno soundtrackových dějin." * (2.1.2018)

Wrong Box, The
ber-tram: "The Wrong Box by se klidně mohl jmenovat music box, protože skladbičky zní jako kdyby vypadly z hrací skříňky. Točí se kolovrátkově a roztomile a 29 minut jim k životu akorát stačí." ******* (28.2.2012)

You Only Live Twice (Capitol 2003, 73 min)
ber-tram: "Bondovky jsou vždy obdarovány vývěsním štítem ze zvučné melodie, která je identifikovatelná, ať se nastěhuje kamkoliv (tato třeba do písně Robbie Williamse, kde jsem ji bezpečně ztotožnil na SoundtraConu). Zbytek, kór v expanded edici čítající přes 70 minut, už vyloženě hraje o čas a trpělivost." ******* (28.2.2012)

Zulu (31 min)
ber-tram: "Zulu se pyšní parádním srdnatým motivem, jehož razanci už Barry nikdy nezopakoval, ale těžko ho nazvat ústředním, když ho téměř nic neobklopuje. Pietní proslovy R. Burtona započítat nelze, ty spíše ruší, a odtažitý dodatek A Selection Of Zulu Stamps (takhle hrávali The Shadows) taky vyzní do prázdna. Lepší výprava by soundtracku vysloužila plný počet, takhle mínus jedna hvězda." ******** (9.2.2017)